Ministr Válek ve vybombardované nemocnici v Kyjevě: Jeden z nejhorších válečných zločinů
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je až do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. V rámci cesty bude jednat s ministrem zdravotnictví Ukrajiny, gubernátory Kyjevské, Rivenské a Lvovské oblasti a zahájí Česko-ukrajinské fórum o zdravotní péči. V pondělí odpoledne byl v nemocnici Ochmatdyt.
„Ukrajina je naším důležitým spojencem a Česká republika i v oblasti zdravotnictví dělá maximum pro to, aby našim ukrajinským přátelům pomohla nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale také na cestě do Evropské unie, například skrze pomoc při slaďování ukrajinského a evropského práva,“ řekl Válek.
„Naše cesta má nejen symbolický, ale i praktický rozměr, neboť pomůže českým podnikatelům posílit či nově navázat spolupráci s ukrajinskými partnery,“ dodal ministr. Spolu s ním na Ukrajinu dorazili i jeho náměstek Václav Pláteník a vrchní ředitel sekce pro legislativu a právo Radek Policar spolu se zástupci společností působících ve zdravotnictví.
Ministr v pondělí odpoledne navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou vybombardovali Rusové loni v červenci. Zabili nebo zranili tehdy 18 lidí a komletně zničili zdejší onkologické oddělení. „Coby lékař vnímám bombardování nemocnic jako jeden z nejhorších válečných zločinů. A na dětskou nemocnici s malými pacienty může zaútočit jen šílenec a tyran. Budiž toto důležitou připomínkou těm, kteří obhajují zmírnění sankcí uvalených na Kreml a jeho nohlsledy nebo navrhují ukončení české muniční iniciativy,“ uvedl Válek na síti X
Ministr v Kyjevě zahájí Česko-ukrajinské fórum o zdravotní péči, kde dojde i k podpisu memoranda mezi lékařskými univerzitami, diskusi o možnostech financování této spolupráce a proběhne panelová diskuse na téma: Moderní lékařské technologie a jejich využití na Ukrajině.
Ve Lvově se ministr také setká s pacienty, kteří byli operováni českými specialisty na traumatologii a rekonstrukční chirurgii z FN Královské Vinohrady a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v rámci programu MEDEVAC. Ti se během své mise zaměřili nejen na pomoc zraněným, ale také na předávání znalostí ukrajinským kolegům.
Ve Lvově ministr také oficiálně zahájí provoz Českého zdravotního hubu. V něm je zázemí pro české firmy působící na Ukrajině v oblasti zdravotních technologií. V současné chvíli také firmy společně budují servisní a technologické zázemí. Jde o projekt financovaný ze soukromých zdrojů firem, neziskovou organizací Czech Health Technology Institute (CHTI) a Asociací výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP). Právě zástupci CHTI a firem sdružených v AVDZP jsou členy podnikatelské části mise na Ukrajinu.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.
Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.
Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.
„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,
Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.
Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.
Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.
