Od narození leteckého esa uplyne 110 let. František se narodil v maličké vesnici Donín poblíž středočeských Loun Marii a Františku staršímu Fajtlovým 20. srpna 1912. Otec byl zedníkem, později provozoval mlékárnu, zatímco matka se až do sňatku živila jako služebná. Maličká vesnička sehrála klíčovou roli v budoucím směřování malého Františka.

„Byla to bašta“

Lesy byly daleko, hory ještě dál. Při namáhavém lezení po horách jsem toužil po sebemenším spočinku s výhledem do otevřeného kraje,“ citují Fajtlovy vzpomínky Jiří Rajlich a Jitka Režná, která je Fajtlovou dcerou, v knize Generál Fajtl slovem historiky, rodiny a objektivem fotografů. „Mezi mé největší oblíbence patří moře a nebe. To pro své nekonečné horizonty.“ Ty mu v Doníně, který „ze všech stran obklopovala široká pole“, scházely.

Po studiích ve Vrbně nad Lesy, v Peruci, v Lounech a v Teplicích čekala mladého Františka povinná vojenská služba. Absolvent obchodní akademie se po ní rozhodl v uniformě zůstat. „Přestože v paměti veřejnosti je zafixován především jako stíhací pilot, ve skutečnosti svou oslnivou vojenskou dráhu zahájil u pěchoty,“ stojí v knize. Konkrétně u horské služby, od níž inklinoval právě k letectvu, kam se dobrovolně přihlásil. „Doma jsem utěšoval ustrašenou maminku, že létání není nebezpečné,“ vzpomínal.

„Poprvé se vznesl do vzduchu 29. srpna 1934, a to na dvojím řízení školního dvojplošníku Letov Š-218.31,“ uvádí Rajlich s Režnou. Své první dojmy Fajtl zaznamenal takto: „Seděl jsem na předním sedadle před učitelem létání. Start po travnatém letišti proběhl zpočátku jako drncání autem. Za chvíli jsme přešli do mě zatím neznámé plavby vzduchem. Konečně se mi začal plnit velký sen. Najednou jsem se lekl, pan rotmistr hodil Komára tak ostře do zatáčky, že jsem se bál, abych z otevřené kabiny nevypadl. Po přistání jsem řekl kamarádovi, který mě střídal: Byla to bašta...“

Mezi ranami a výbuchy

Bašta ale každému českému vojenskému pilotu přestala chutnat v roce 1938, kdy bylo Československo nuceno podrobit se Mnichovskému diktátu. Poslední sousta ztrpkla s příchodem března 1939, kdy nacistické Německo začalo svou invazi, která skončila vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava.

Zánik republiky, jíž věrně a rád sloužil, stejně jako ztrátu křídel chápal nejen jako státní a národní, ale i svou osobní potupu,“ uvádí Rajlich s Režnou. České vojsko, včetně letectva, muselo být demobilizováno. Fajtl se ale, tak jako mnozí další hrdinové, nehodlal smířit s nastalým stavem. Ilegálně svou vlast opustil, aby za ni mohl bojovat v zahraničí. Jeho kroky směřovaly přes Polsko do Francie, kde okusil válku poprvé naostro. Jelikož ale Francie nedokázala vzdorovat Německu a prohrála, byl Fajtl nucen opustit i ji a odejít do Velké Británie, kde zúčastnil proslulé, a několik měsíců dlouhé letecké bitvy o Británii.

Historický bojový letoun Spitfire
Autor: Reuters

František Fajtl během 3 měsíců letů „podnikl celkem 24 a připsal si dva potvrzené sestřely ve spolupráci,“ uvádí Rajlich s Režnou. „Jeho první úspěšný zásah proti nepříteli nese datum 2. října 1940.“ Stalo se tomu tak při hlídkovacím letu, kdy se svou letkou narazil na osamělý německý bombardér, který měl za úkol shodit bomby na Londýn.

Šlo o jeho vůbec první válečný sestřel, který jej málem stál i život. Pronásledováním bombardéru totiž Fajtl vyčerpal palivo a byl nucen nouzově přistát „na hrbolatém poli přímo mezi pasoucí se dobytek,“ dočteme se s dovětkem, že Fajtlovi v případě nezdařeného přistání hrozilo i převrhnutí stroje, což by mohlo vést k výbuchu a tedy i smrti pilota. Místo toho Fajtl přistál tak, že se mu podařilo zachránit nejen sebe, ale i stroj. „Byl bych první Čech u 17. perutě, kterému by se něco podobného podařilo. Taková ostuda!“ vzpomínal po letech.

V RAF – Royal Air Force létal u 310. československé stíhací perutě, a platil za nejlepší bitvy vůbec. Jeho letadlem byl proslulý Hawker Hurricane. Šlo o typ letadla, jehož stroj se nedávno nešťastně zřítil při leteckém dni v Chebu. Havárii naneštěstí nepřežil pilot Petr Pačes. Později Fajtl létal i s neméně slavným Spitfirem.

Podruhé narozen

Kolikrát měl při svých bojových vzletech opravdu namále. Třeba paradoxně na „apríla“ roku 1942. Tehdy se stal terčem hned čtyř německých stíhačů. „Nepoznal jsem, zda to jsou Me 109 nebo Fw 190. Jevily se mi jako čtyři čárky, z nichž létaly blesky a slabý kouř. Vzápětí jsem je i zaslechl, neboť trup mého Spitfiru zafungoval jako telefon,“ vzpomínal na zásahy nepřátelských střel. „Museli to být vynikající střelci; nebo alespoň jeden z nich.“

Válečného pilota za hrdinství komunisté zavřeli! Komunisté zavřeli Fajtla do koncentračního tábora
Autor: ČTK

Fajtl měl tehdy mimořádné štěstí. V trupu jeho letadla uvízlo 12 zásahů. Letuschopnost aeroplánu to tehdy nijak výrazně neomezilo, tudíž je dokázal setřást, uletěl jim, i v Anglii bezpečně přistál. Pravý šok ale nastal právě po přistání a při obhlídce techniků. Ti „zjistili, že některé z nepřátelských kulek vnikly do zásobníku s kanónovým střelivem a jedna zasáhla roznětku jednoho z dvacetimilimetrových granátů,“ píše se v knize. „Štěstí, že ostatní zasažené střelivo neexplodovalo. Zasaženou nábojnici s vyfouklým prachem chovám podnes jako památku,“ vzpomínal na okamžik, kdy se „podruhé narodil.“ Potřetí se narodil jen o měsíc později, kdy už byl doopravdy sestřelen nad Francií, ale i přesto dokázal Němcům utéct ze spárů, aby se v Anglii znovu zapojil do boje.

Přes Východ do Kbel

V Anglii létal Fajtl, který se postupem let propracoval až na velitele letky, do roku 1944. Když se začalo uvažovat o ustavení letky i v rámci východní fronty, tedy v Sovětském svazu, Fajtl se do ní přihlásil dobrovolně a „odlétal“ tu zbytek války, přičemž létal se sovětskými stroji typu Lavočkin. Zúčastnil se například bojových operací v rámci Slovenského národního povstání, které bohužel neproběhlo úplně ideálně – Němci Slovensko udrželi v rukou kolaborantů.

V roce 1945 už Fajtl létal pravidelně i nad českými městy. Po německé kapitulaci 8. května se nemohl dočkat, až se po dlouhých 6 letech vypraví domů. „Nejenže válku přežil, ale šťastně se shledal s rodiči, kteří byli za války internování ve Svatobořicích, i s oběma sestrami,“ píše Rajlich s Režnou. „Svou válečnou leteckou bilanci mohl uzavřít i major František Fajtl. Čítala celkem 275 nalétaných operačních hodin, z toho 15 ve Francii, 240 ve Velké Británii a 20 v Sovětském svazu. Poslední bojový let prodělal symbolicky nad oblastí, kudy před šesti roky utíkal do zahraničí.“ Poslední „armádní“ dosednutí vojenského letounu pak proběhlo v Praze-Kbelích.

„Vděk“ soudruha

Kdo by očekával, že tím, že Fajtl létal i na východní frontě, vyhnul se tím nechutným perzekucím ze strany komunistů po převratu, mýlil by se. Na jeho působení v barvách RAF se totiž nezapomnělo, a tak i proto byl Fajtl z dodnes nepochopitelných důvodů po únorovém převratu 1948 propuštěn z armády, později zatčen a odsouzen na nucené práce. Plně rehabilitován byl až po pádu komunismu, kdy byl zároveň povýšen na generálporučíka.

Po právu. Řád bílého lva za vítězství, Československý válečný kříž, Řád Slovenského národního povstání 1. třídy, Řád čestné legie, medaile Za chrabrost nebo dokonce vysoce ceněné vyznamenání Star with Battle of Britain Clasp, které za zásluhy v boji o Británii obdržely necelé tři tisíce oceněných. Není proto divu, že se Fajtl „dočkal“ i takových poct, jako vlastní ulice či základní škola v Letňanech. V Lounech po něm pojmenovali obchodní akademii a ve Slaném, co jiného, než letiště. Poslední den legendárního pilota, který žil v Praze, nadešel 4. října 2006 v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích.

Video
délka: 00:35.68
Video se připravuje ...

Dokonalá replika válečného stihacího letounu RAF Spitfire je jedním z taháků výstavy Ratíři nebe na brněnském výstavišti  Zdeněk Matyáš

Fotogalerie
15 fotografií