Psal se rok 2016, kdy stránky světového tisku začaly plnit fotografie hnědooké Češky s uhrančivým úsměvem, jíž zdobila nepřehlédnutelná korunka na hlavě a šerpa přes trup, která vystihovala podstatu vší pozornosti: MISS Supertalent 2016. Natálie se stala vůbec první Češkou, o níž porota rozhodla, že mezi 71 účastnicemi nemá co do krásy a talentu konkurenci. Výhra přišla jako blesk z čistého nebe.
„Jelikož jsem se několika modelingových soutěží zúčastnila v minulosti, nebrala jsem tady tu účast nijak vážně,“ přiznává po letech. „Zaujalo mne na tom ale, že dívka, která chce v soutěži uspět, musí prokázat nějaký talent. Že to není soutěž jen o hezké tváři a permanentně nasazeném úsměvu,“ líčí Natálie, kterou lidé krom modelingových mol a hudebních vystoupení, jimž dělala choreografii, znají také z televizních obrazovek. Hrála totiž v primáckém seriálu Slunečná. Jaká byla její cesta na výsluní?
První (taneční) krůčky
Sotva se Natálie v rodných pražských Holešovicích učila prvním krůčkům, už měla v hlavě tanec. „Rodiče mě k umění vedli prakticky od tří let,“ svěřila se. „Naštěstí mě i nechávali vybrat, co mne baví, takže jsem následně mohla chodit i na malování, keramiku nebo flétnu,“ zmiňuje hudbu, její další velkou vášeň. „Jelikož mi tanec šel nejvíce, jednoho dne vyvstala možnost, že bych mohla navštěvovat taneční konzervatoř.“
Coby jedna z nejlepších studentek byla vybrána do školního souboru Balet Praha Junior, díky kterému mohla prvně vkročit i na prkna, která znamenají svět. Tanečním schopnostem tleskaly už během jejích „náctin“ ochozy Stavovského nebo Národního divadla. Musely to být navýsost příjemné pocty. Ty další, pro mnohé až nepředstavitelné, měly teprve přijít.
»Slušňák« West
„Už při maturitě jsem měla nejrůznější nabídky k vystoupením,“ vzpomíná Natálie. Osudovou se pro ni stal casting u známého českého choreografa Yemiho A. D. v JAD Dance Company. „Vybral si mě a v jeho skupině jsem pak dlouho působila coby tanečnice a posléze i choreografka. Díky této spolupráci jsem se pak dostala k příležitostem, které se neodmítají, a na které se nezapomíná.“
Přesně takovou bylo evropské a australské turné kontroverzního amerického rappera Kanye Westa. „Splněný sen,“ nezastírá Natálie, která tím spolupracovala na zdánlivě nesourodém hudebním vystoupení. „Spolu s dalšími tanečnicemi jsme tančili moderní balet na jeho hudbu. Šlo o velmi kontrastní a zdánlivě nezkombinovatelnou originální show.“
„Ačkoliv jsem byla zvyklá vystupovat před desítkami, možná stovkami lidí, s Kanye Westem na mne dolehla tíha uvědomění, jaké to je, vystupovat před tisíci lidmi,“ uvádí s tím, že na jeho koncertech se běžně těsnalo až 50 tisíc lidí. „Tréma pochopitelně byla. Oproti divadlům či klasickým koncertním sálům lidé na moderních koncertech nesedí tiše, ale vyjadřují i emoce. Dávají na sobě znát, zda se jim vystoupení líbí, nebo ne.“
Jak modelka vzpomíná na hlavní hvězdu, která celosvětově prodala více než 200 milionů svých nahrávek a zároveň stihla i kandidovat na amerického prezidenta? „V té době ještě neměl problémový cejch spojený s Kardashiany. Poznala jsem v něm velkého perfekcionalistu, zároveň ale také introverta, ač tak navenek vůbec nepůsobí. Také jsem neočekávala, že bude tak slušný, jak ve skutečnosti byl. Vůbec nebyl nafoukaný,“ hovoří o spolupráci s Kanye Westem, jíž bez rozmyslu označuje za dosavadní vrchol kariéry. Přitom měla i to velké štěstí, že mohla vystupovat i po boku legendárního Karla Gotta. „Mám na něj úžasné vzpomínky,“ dodala absolventka pražské HAMU.
Na základě jejích pohybových dovedností na sebe další „angažmá“ nenechalo dlouho čekat. Od roku 2016 je jednou z hlavních tanečních tváří soutěže Tvoje tvář má známý hlas. „Bylo to pro mě něco nového. Hrozně mě to zaujalo,“ sdílí s tím, že její další krůčky posléze směřovaly k herectví a účinkování v již zmíněné Slunečné, potažmo k angažmá v divadle Viola a v Činoherním klubu. „Tanec a modeling je omezený tím, jak člověk vypadá, kolik je mu let. Ale v herectví jde tohle stranou, není limitované pěknou tváří ani věkem.“
Hvězdou ze dne na den
Právě během jejího působení ve známé televizní soutěži přišla před pěti lety možnost zúčastnit se Miss Supertalent World. Hozenou rukavičku Natálie pozvedla s grácií. V odlehlé korejské metropoli ji čekaly čtyři týdny, během kterých byly účastnice hodnoceny z nejrůznějších disciplín. „Hledělo se na nás, jak se chováme, jak komunikujeme třeba se sponzory a jak vystupujeme. Do toho samozřejmě rozhovory, přehlídky, focení, natáčení a nějaké ty talentové disciplíny,“ vyjmenovává.
Vítězstvím ve světové soutěži se Natálii splnil další sen. „Obdržela jsem kontrakt na práci v Soulu. Dostala jsem vlastní byt, řidiče a měla jsem zajištěnou práci. Ze dne na den se ze mne v Jižní Koreji známá osobnost,“ uvádí. „Byla jsem tam doslova v královské pozici,“ uvádí modelka se snovými mírami 92-62-92 s tím, že paradoxně 8 tisíc kilometrů daleko od České republiky byla slavnější než doma.
Paradoxy dnešního světa
Ne vše ovšem bylo tak idylické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Oněch 8 tisíc kilometrů si vybralo svou daň na mnohých z rozdílů, které mezi Českem a Koreou panují, a jež se dotýkají i umělecké sféry. „V Korei jsou umělci zvyklí, mít své producenty, které musí poslouchat na slovo. Jsou schopní udělat tam z někoho hvězdičku, ale ta pak nemá nárok na to, mít svůj názor,“ uvádí.
„Třeba známé popové skupiny jsou produktem tohoto systému,“ míní. „Hudebníci jsou sice slavní, ale nemají svůj život. Nemohou si dělat co chtějí.“ Pro příklad nejde Natálie daleko a jmenuje jednu asijskou zpěvačku, která na své zdánlivé nevinné chování doplatila. Stačilo, aby si vyšla na rande s jedním chlapcem, a stihli ji přitom zastihnout fotografové. „Rozmázla to všechna tamní média. Manažer kapely v tom viděl zradu fanoušků, pro které ta »nezadaná« zpěvačka byla dívčím idolem. Následoval trest,“ krčí Natálie. Jako formu „omluvy“ si zpěvačka musela oholit hlavu.
Na druhou stranu, tamního přístupu k celebritám si váží více, než toho českého. „Když vidím, jak dnes u nás fungují takzvaní youtubeři a influenceři, kteří jsou považovaní za celebrity, ačkoliv nic neumí, zdá se mi to nespravedlivé vůči umělcům, kteří mají talent v něčem vynikat,“ míní. „V Asii je to naopak. Umělců, tedy těch, co něco umí a co něco dokázali, si tam považují. Jsou to zvláštní paradoxy dnešního světa,“ domnívá se.
Doma je doma
K tomu, že by i Natálii jednoho dne hrozil holící strojek, naštěstí nedošlo. Povinnosti plynoucí z titulu plnila během svého pobytu v Soulu zodpovědně. „Čas od času nabádali, jak se mám chovat a co mám říkat během rozhovorů.Na Korejce nicméně udělalo velký dojem, když jsem se začala učit korejsky,“ přiznává. „Od té doby si o to více vážím Asiatů, kteří se chtěli nebo třeba museli naučit český jazyk, protože ty jazyky jsou neuvěřitelně rozdílné a těžké.“
Není divu, že se na návrat do rodné vlasti Natálie těšila, ač by se pobyt v jihokorejském hlavním městě nerozpakovala zopakovat. „Soul je pro mne něco jako asijský New York, jenže to na člověka, který je zvyklý na to »své«, rychle dolehne. Byť jsem měla možnost cestovat skoro po celém světě, do Prahy se vždy ráda vracím. Je to můj domov, na který mám báječné vzpomínky už od dětství. Jako malou mne maminka brávala po Praze a vyprávěla mi o nejrůznějších místech, z nichž mi k srdci asi nejvíce přimkla Malá Strana.“
Tanečnice, modelka… a Bond Girl?
I přes opakované vlny koronaviru, které mnohým umělcům zkomplikovaly jejich tvůrčí plány, zůstává Natálie na prahu třicítky aktivní a čilá. „Jelikož jsem musela spoustu vystoupení odřeknout, využila jsem čas k cestování a poznávání kultur jako je Mexiko, Portugalsko, Egypt, Itálie, Maroko a dalších zemi a z těchto míst jsem pak čerpala inspiraci pro moji tvorbu,” líčí. Vzhledem k tomu, že má perfektní průpravu a vystudovanou pedagogiku tance, rozhodla se rovněž své dovednosti a vědomosti předávat i těm nejmenším, jimž se stala taneční lektorkou.
„Je to pro mne nejen zábava, ale také velká odpovědnost. Když se něco nepovede, snadno může dojít ke zranění dětských tělíček, která jsou křehká,“ je si vědoma dívka, která ke všemu přistupuje se samozřejmým perfekcionismem.
Ten je znát i na jejím nejnovějším projektu. Aktuálně Natálie spolupracuje se známým fotografem Jiřím Machtem2, jenž je zároveň jejím životním partnerem. Výsledkem vzájemné spolupráce bude výstava Bond Girl situovaná od 30. listopadu do břevnovské galerie Neptun v prostorách hotelu Pyramida. „Prozradí hodně ze života archetypu této legendární filmové postavy, které se do filmů nevešly. Bond Girl je moje vlastní představa o super ženě, která umí téměř i lítat a Natálka mi ji připomínala,“ říká k výstavě její autor Jiří Macht2.
Tvorba Jiřího Machta2 vychází z vyumělkovanosti obyčejných fotografií, které se snaží fotografovat neobyčejně. Umělec často vrství jeden motiv na druhý, díky čemuž vznikají pozoruhodné výtvory. David Zima
