Osmatřicetiletý Martin Barry z New Yorku se v rámci své profese specializuje na takzvané „brownfieldy“, tedy opuštěné areály uvnitř města, pro které se snaží najít nová využití. Dle jeho názoru jde o nejefektivnější koncept rozvoje městské infrastruktury bez nutnosti rozšiřovat hranice zastavěného území do svého okolí.

Martin Barry žil 20 let v rodném New Yorku, poté zhruba 5 let pracoval po USA. Realizoval projekty nejen ve své zemi, ale také v Kanadě či Mexiku. Poté přišla zásadní událost. „Pozvali mě z ČVUT, abych zde učil. Asi 4 měsíce jsem tu působil a hned jsem se rozhodl, že chci zůstat déle. Miluji Prahu a zdejší lidi,“ vysvětlil architekt.

Začátek cesty

Psal se rok 2011, když si Martin Barry začal uvědomovat, že Praha je bezpochyby jedním z nejkrásnějších měst Evropy, zároveň by si však zasloužila některé změny. Odborník z New Yorku se tehdy podílel na projektech pražské náplavky. Po další tři roky se Martin Barry střídavě pohyboval mezi USA a Českou republikou, až se zde roku 2015 usadil natrvalo.

Pop-up market Manifesto nabízí návštěvníkům celou řadu gastronomických i kulturních zážitků.
Pop-up market Manifesto nabízí návštěvníkům celou řadu gastronomických i kulturních zážitků.
Autor: Jakub Červenka

Praha dle názoru architekta utrpěla poválečným vývojem v rámci dopravní infrastruktury. „Jakmile se dostáváte dál od centra, město začíná trochu ztrácet, zejména proto, že se po válce začalo měnit s důrazem na automobilovou dopravu. Je to sice dobře, protože je tu hodně aut, ale takový stav pak trochu ubírá peníze a zájem na tom budovat přívětivější veřejná místa pro trávení volného času, procházky nebo projížďku na kole,“ uvedl Martin Barry, dle kterého si oba tyto „světy“ v Praze zaslouží větší rovnováhu. Chybí například víc stromů mimo parky.

Jak to funguje „za velkou louží“?

Některá města ve Spojených státech amerických podle architekta nejsou dobrým příkladem z toho důvodu, že v 19. století se příliš rozšiřovala do svého okolí. Naopak za vhodnou inspiraci Martin Barry uvedl New York, San Francisco, Seattle či Portland, který má dokonce kolem města nastavený prstenec, za jehož hranicemi se nesmí stavět. Podobné řešení zavedl v minulosti také evropský Amsterdam.

Video
délka: 03:03

Architekt Martin Barry o současné situaci nejen v Praze. Redakce Blesk.cz

Skutečnost, že při realizaci konkrétních urbanistických projektů se lidé obávají vzniku nové zástavby ve městě, je podle Martina Barryho běžná a v některých případech i opodstatněná. „Zahušťování území nemusí nutně znamenat budování věží jako v Hong Kongu. Jde o to najít vhodná místa a chytře je zastavět,“ popsal architekt.

Pochod slonů po Brooklynském mostě

Strach z nového Martin Barry připodobnil k události z 19. století, která se odehrála v New Yorku. „Když se roku 1888 otevřel Brooklynský most, bylo to první využití technologie zavěšeného mostu u nás. Lidé přes stavbu nechtěli chodit, báli se. Z jedné strany na druhou jsou to téměř dva kilometry,“ vysvětloval architekt.

Tou dobou se v New Yorku nacházel slavný cirkus se slony. Město se tedy rozhodlo, že zaplatí přechod 21 slonů po Brooklynském mostě na důkaz toho, že stavba je bezpečná. „Tuto inspiraci lze využít i dnes. Ukázat lidem kreativním způsobem nové věci a to, jak mohou fungovat,“ dodal Martin Barry.

Unikátní Manifesto na Florenci

Příkladem, jak zajímavá myšlenka může fungovat v praxi, je nedávno otevřený „pop-up market“ Manifesto na Florenci. Nacházejí se tu otevřené kontejnery, ve kterých fungují různá restaurační zařízení. Pamatuje se tu i na design a kulturu například v podobě promítání filmů. Organizace reSITE, kterou Martin Barry vede, zjistila, že na chodu Manifesta se v současnosti podílejí lidé více než 25 různých národností. Je to důkaz toho, že návštěvníci na místě najdou opravdu autentické zážitky ze všech koutů světa.

„Manifesto je dočasný projekt, takže přemýšlíme o dalších prostorách, kam ho umístit. Dostali jsme nabídku na prostory na Smíchově v Praze 5 a poblíž Dejvic v Praze 6. Myslíme, že zhruba do roka bychom mohli být připraveni oznámit nebo otevřít něco nového. Dostali jsme nabídky na vznik Manifesta například i v Lisabonu, takže projekt bude mít další životy a promění se na základě prostředí, ve kterém se nachází. Nechceme být statičtí, chceme se měnit, být dynamičtí a hledat nový domov,“ řekl závěrem Martin Barry.

Fotogalerie
7 fotografií