1°C
Vladimír Pinta, rodák z pražského Pohořelce, který do pražského centra jezdil hrát z pražských Řevnic, kde poslední roky svého života s manželkou žili, se zapsal do srdcí mnoha Pražanů i turistů. Na YouTube je k dohledání řada videí, které ho zachycují, jak sedí před chrámem sv. Mikuláše a hraje na saxofon nebo na trombón, zpívá, nebo dokonce tančí s hloučkem nadšených turistů kolem sebe. V centru Prahy svou hudbou oblažoval kolemjdoucí už od roku 2002!
Jak v roce 2019 popsal serveru Aktuálně.cz, pracoval dříve jako učitel. „Když jsem přišel z vojny v roce 1956, dozvěděl jsem se, že v pasťáku v Krči se rozutekl personál a mají nového ředitele a dobrého inspektora. Začal jsem tam pracovat a velice se mi to tam líbilo,“ vyprávěl s tím, že učitelství se věnoval 30 let, přičemž svůj volný čas trávil s tolik milovanou hudbou.
Jen málokdo tušil, že než se dal na dráhu pouličního umělce, vystupoval v kavárnách i nočních barech, setkal se mj. se začínajícím Karlem Gottem v kavárně Alfa, hrával také s Bobem Šmidrkalem, Ladislavem Bezubkou, Zbyňkem „Hennessy“ Červinkou či Karlem Hálou a Olinou Svobodovou. „Z Pragokoncertu mi kdysi přišlo hodnocení: 'Hráč průměrný, ale noty přečte, dobrý záskokář'. Což mělo znamenat, že umím prd. Ale když byl někdo nemocný nebo se opil, dávali mi flek v těch nejlepších kapelách,“ vyprávěl s nadsázkou. Hrával prý také v zahraničí – v hotelech v Egyptě nebo na Haiti.
Když v roce 2019 začala platit vyhláška o omezení buskerství, byla to pro něj velká rána. „Nejsem ten, co by ležel v posteli a pozoroval se anebo chodil po čekárnách. Takže pokud budu muset odejít pryč, půjdu třeba do ciziny, kde mi to povolí,“ dodal.
Vzpomínky
Pintova smrt, o níž informoval fotograf Kevin V. Ton, zasáhla řadu lidí. „R.I.P. ,Je to šotek podšitý, rum do piva nalitý...' Máme doma asi všechna jeho cédéčka, děti je nadšeně poslouchaly na dlouhých cestách autem a dodnes na ně vzpomínaj,“ sdílel svou vzpomínku fotograf. „Poslouchat jeho saxofon byl balzám na duši. Před mnoha léty jsem pana Pintu potkal v Brdech nad Dobřichovicemi. Šli jsme spolu a vyprávěl mi o svém životě. Neměl to jednoduché, bylo to silné. Byla to úžasná postavička ze Staroměstského náměstí,“ přidal se Milan B.
