18°C
Osud železničního mostu pod Vyšehradem budí mezi Pražany vášnivé emoce. Správa železnic už před časem oznámila, že ocelová konstrukce mostu z roku 1901 se již ocitla na hraně své životnosti a je nutné ji nahradit novým řešením. Kromě technického stavu mostu ale Správa železnic argumentuje i tím, že zatímco v současnosti přes most projede přibližně 300 vlaků, v roce 2035 by jich mohlo být více než 500 za den. Z tohoto důvodu je podle Správy železnic nezbytné, aby na mostě přibyla třetí kolej, která by se ovšem na současnou nýtovanou konstrukci nevešla.
Toto tvrzení ale odmítá iniciativa Nebourat, jež sdružuje Pražany a odborníky, kteří odmítají, aby byl památkově chráněný most odstraněn. Iniciativa si proto nechala nezávislým dopravním technologem vypracovat studii, která by nutnost třetí koleje na trati mezi Výtoní a Smíchovem prověřila.
Tým Jiřího Pospíšila z ČVUT ve studii došel k závěru, že při drobnějších úpravách rozestupů vlaků a intervalů návěstidel by dvoukolejná trať hustější dopravu zvládla obsloužit. V současnosti přes železniční most podle experta projede 315 vlaků, ve špičce jich za hodinu v jednom směru projede 11. V roce 2035 by ale přes most mělo za den projet 480 souprav, přičemž ve špičce by jich mělo projet v jednom směru 17.
Zmenšit rozestupy a sjednotit rychlost
Dvě koleje jsou podle Jiřího Pospíšila schopné navýšený počet vlaků obsloužit za předpokladu, že se v úseku zvýší počet návěstidel z pěti na osm. „Díky tomu, že zkrátíme vzdálenost návěstidel, můžeme výrazně zvýšit počet vlaků, ve špičkové hodině jsme schopni provést až 20 vlaků za jeden směr. Tím pádem bychom mohli převézt 360 až 500 vlaků za celý den,“ řekl novinářům na středeční tiskové konferenci Jiří Pospíšil. Zároveň by podle něj bylo potřeba sjednotit rychlost vlaků na 60 km/h a provést několik technických úprav na trati.
Podle předsedy spolku Pavla Štorcha odborná rada ředitelky Národního památkového ústavu již v březnu apelovala na Správu železnic, aby nutnost třetí koleje prověřila, což podle něj ale neučinila. „Jsme první, kdo ty výpočty představuje a podkládá tím budoucí provoz. Tímto vyzýváme Správu železnic k tomu, aby zveřejnila výpočty, které zdůvodňují nezbytnou potřebu tří kolejí přes Vltavu,“ uvedl na tiskové konferenci Pavel Štorch.
Ačkoliv technický stav mostu přestává být vyhovující, experti se shodují na tom, že je opravitelný, otázkou pouze zůstává, zda se oprava vyplatí. Nejen podle členů iniciativy Nebourat to ale jednoznačně stojí za to. „Místo pod Vyšehradem je tak významné, že potřebujeme nejlepší dostupná technická řešení jak z hlediska mostu, tak z hlediska řízení dopravy. Toto je to místo, kde by Česká republika měla ukázat, co její experti umí,“ podotknul Štorch.
Správa železnic studii odmítla
Na studii následně reagovala Správa železnic. Podle Paidara studie spolku chybně interpretuje vstupy do výpočtu kapacity vlaků a také účelově opomíjí některé výhledové linky. „Rovněž zavádí nepřípustné zjednodušení odpovídající provozu metra, kdy všechny vlaky jedou spořádaně za sebou, což v případě železniční dopravy není možné,“ uvedl.
Studie počítá také s úpravami plánované stanice Praha Vyšehrad tak, aby pojmula zvýšený provoz. Ani ty podle ředitele nejsou vhodné. „Navrhovaná stanice Praha Vyšehrad je umístěna zcela nevhodně s ohledem na dopravní obslužnost území a vazby na páteřní linky povrchové MHD,“ uvedl a dodal, že navrhovaná poloha není přijatelná pro organizátora pražské dopravy Ropid ani Prahu 2.
Paidar zpochybnil i to, že po stavbě takzvaného Nového spojení II, tedy nových vlakových tunelů pod Prahou, význam mostu na Výtoni klesne. Podle SŽ je podzemní vlakové spojení reálně možné očekávat až v horizontu zhruba 20 let a bude pouze doplňkem k tříkolejnému mostu. „Do dvou podzemních drah se přesune většina příměstských vlaků, zatímco most budou využívat převážně dálková a rychlá meziregionální doprava, společně se zbývajícími linkami regionálními/městskými,“ uvedl Paidar.
Iniciativa Nebourat se o záchranu mostu snaží již od roku 2018 a od prosince loňského roku sbírá podpisy pro svou petici. „V současné chvíli máme necelých 19 000 podpisů a stále přibývají, prostřednictvím otevřeného dopisu nás podpořilo 120 architektů, podpořili nás i pražští senátoři a podporují nás i osobnosti z našeho kulturního a společenského života jako například herec a režisér Ondřej Havelka, režisér Jan Hřebejk, architektka Eva Jiřičná a designérka Anna Marešová,“ řekla Blesku mluvčí iniciativy Nebourat Ina Klodová.
