18°C
Pokud se řekne léto a zdravotní problémy, každému se jistě vybaví úpal nebo úžeh někde v zahraničí na pláži. Málokoho napadne, že stejně nebezpečné je i tropickými teplotami rozpálené město. Od začátku léta vyjížděli pražští záchranáři k více jak stovce pacientů v kolapsových stavech způsobených horkem. Tomu lze částečně přičítat i zhoršení stavu u některých chronicky nemocných starších pacientů, nejčastěji s onemocněním dýchacího aparátu nebo srdce, kterým se v těchto dnech může přitížit.
Paradoxně však během léta počet výjezdu záchranářů v Praze klesá o zhruba 10 procent. „Můžeme se domnívat, že je to proto, že Pražané opouští hlavní město, jezdí na dovolené, chaty a chalupy. Co se týká celkového počtu výjezdů ve dnech, kdy teploty dosahují opravdu vysokých hodnot, nezaznamenáváme žádný statisticky významný nárůst celkového počtu,“ sděluje Blesku tisková mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Během prázdnin vyrážejí záchranáři také k případům tonutí. „Na druhou stranu je potřeba doplnit, že se naštěstí jedná každoročně o jednotky případů, které ale bohužel velmi často končí buď úmrtím nebo trvalými následky,“ komentuje mluvčí. Do této kategorie dále patří poranění při skocích do neznámé vody, kterých jsou ale také pouze jednotky.
Ohrožená skupina
Jak si všímají pražští záchranáři, nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou děti a senioři. Zejména starší a nemocní lidé přitom trpí tropickými teplotami nejvíce. „Nejčastějšími pacienty záchranné služby, i v letních měsících, jsou staří, nemocní lidé, kterým se nějakým způsobem zhorší jedno z jejich základních onemocnění,“ informuje Jana Poštová.
Těla starších lidí nemají tak dobře fungující termoregulační mechanismy, prostřednictvím kterých by dokázala s vysokými teplotami bojovat. Jak děti, tak senioři mají navíc posunutý práh žízně, hrozí u nich tak větší riziko dehydratace.
Kolabuje mi děda, co mám dělat?
Podle instrukcí záchranářů je při poskytování první pomoci vždy nejdůležitější nejprve dostat člověka z přímého slunce nebo rozpálené místnosti do stínu a chladu. Nenechávat jej o samotě, hlídat ho a podávat mu tekutiny – nejlépe čistou vodu nebo minerálku.
Stav by se měl začít poměrně rychle zlepšovat. Pokud by ke zlepšení nedocházelo, případně se stav naopak začal horšit například tím, že pokud by člověk ztratil vědomí, dostal křeče nebo začal špatně dýchat, musí kontaktovat záchrannou službu na čísle 155.
Preventivní rady záchranářů
- Pít po celý den tak, aby člověk vůbec neměl pocit žízně. Tím už totiž tělo dává najevo, že má nedostatek tekutin.
- Pít čistou, případně minerální vodu a neslazené bylinkové čaje. Vyhnout se většímu množství alkoholu!
- Obzvlášť v případě většího pocení doplnit minerály a ionty, například minerálními vodami.
- Vyhýbat se přímému pobytu na slunci, zejména přes poledne. Používat pokrývku hlavy, ochranné krémy a nosit vzdušný oděv, ideálně světlé barvy.
- Chronicky nemocní lidé, především kardiaci a lidé s respiračními chorobami, by se neměli fyzicky přetěžovat. Na zvýšenou fyzickou námahu by si měli dát pozor i netrénovaní jedinci.
- Ozvat se svým starším příbuzným a blízkým, zda jsou v pořádku.
Víte, jak nebezpečný dokáže být úpal? Videohub
