22°C
Sex a hampejzy před 100 lety: Na Starém Městě zmasakroval řezník zdivočelou prostitutku Karolinu
-
Na přelomu 19. a 20. století byl „Staromák” s přilehlými ulicemi centrem pouliční prostituce. Na Starém Městě se stala i vražda z vášně. Řeznický učeň Jaroslav Turek zmasakroval prostitutku Karolinu. Starší dámy chodili ukájet mladí sládci a homosexuálům posloužily dva vyhlášené hampejzy. Do nejluxusnějšího nevěstince zavítal Otto von Bismarck i Ferdinand d’Este nebo dokonce poslední rakousko-uherský císař Karel I.
Stejně tak jako ve vedlejším Josefově, tak se i ve Starém Městě pražském hojně dařilo prostituci všeho druhu. Dokonce se zde nacházely jedny z nejlegendárnějších nevěstinců tehdejší Prahy. Časopis Pikantní svět v roce 1909 píše o „děvčátkách velice pochybného vzezření”, která na sebe strhávala pozornost vilných mužů „nápadnými gesty, chůzí a oblekem“. Pojďte se s Bleskem ponořit do bahna tehdejšího starého města a prozkoumejte zátiší, kde začínalo nejedno vzplanutí vášní.
- 1.
Řeznický vrah Turek
Hostinec Omnibus, místo, kde se setkal řezník Jaroslav se zdivočelou KristinouAutor: Karel BellmanV domě na Malém vedle dnešního Skautského institutu, coby kamenem dohodil od orloje, stával hostinec Omnibus. „Egon Erwin Kisch (tehdejší investigativní žurnalista – pozn. red.) tento podnik popisuje v souvislosti s tragickou událostí, která se odehrála 20. března 1912,“ uvádějí autoři knihy Nevěstince a nevěstky Radim Kopáč a Josef Schwarz. Zhrzený milenec, řeznický pomocník Jaroslav Turek, zamordoval svou lásku prostitutku Karolinu Kotábovou.
Autoři si myslí, že patřila k děvčatům, které Kisch popisuje jako „od neštovic poďobané, zdivočelé ženy,“ jejichž muže lze „viděti v noci na ulicích plížit se za nimi“. Řezník se nakonec po brutálním skutku rozhodl spáchat sebevraždu, ale neuspěl. V podniku, nebo přesněji špinavé zakouřené špeluňce, se pouze dva milenci setkali, ale sebevraždu chtěl řezník spáchat na Ferdinandově (dnes Národní) třídě.
- 2.
Mladý sládek pro starší dámu
Pohled do ulici KaprovaAutor: Jindřich EckertV Kaprově ulici fungovalo během 18. a 19. století hned několik hampejzů. Jeden z nejstarších provozovala „matka rozkoše“ Kateřina Fleklová. „Dům madam Fleklové byl »celý pro rozkoš velmi pěkně a chutně připraven« a navštěvovaly ho i ty »nejvyšší vrchnosti a nejpřednější královští ouředníci«…“ citují autoři Jana Jeníka z Bratřic. Na své si však přišly také starší dámy. Madam Fleklová jim dovedla „…buď hodně silného sladovnického mladého chlapíka, anebo čtyřhranatého mladého mlynáře zaopatřit, kterýž jim dobře posloužil,“ citují dále Kopáč se Schwarzem.
- 3.
Hampejzy pro homosexuály
Homosexuální podnik BatexAutor: Tomáš VojtaNa Revoluční třídě stál od roku 1929 dům z pera Maxe Spielmanna. Jeho suterén se v první polovině třicátých let stal nejvyhlášenějším pražským homosexuálním podnikem s názvem Batex. „Jeho reprezentativní prostory tvořily restaurace, velký sál pro pořádání akcí a menší klubovny pro karban a intimnější setkávání,“ uvádějí oba autoři. V dolních prostorách se však mnohdy odehrávaly také sexuální hrátky.
Radim Kopáč a Josef Schwarz citují dobového svědka J. Kavalíra: „Zde v Batexu bylo takřka vše, co mohlo přitahovat lidi z podsvětí. V hořejším poschodí byl dancing, kam mohli jíti, kteří lehce nabyli peněz, i ti, kteří jim od nich chtěli lehce odpomáhat. Dole v podzemí scházeli se sexuelně úchylní ke svým radovánkám a v uzavřených klubovnách se hrály karty.“
Restaurace U Huňků.Autor: Y. Dörflová, V. DykováDalší podnik pro homosexuály se nacházel v ulici 28. října. Restaurace U Huňků se v roce 1934 pod dočasným vedením Stanislava Bartoše zaměřila na homosexuální klientelu. „Vedoucí Bartoš dohazoval hostům mladé prostituty a opatřoval jim patřičně zaměřenou pornografii,“ popisují autoři. Jeden strážmistr ze severních Čech se dozvěděl, že podnik navštěvuje jeho devatenáctiletý syn na pozvání provozního Bartoše.
Ten mu měl slíbit, že si vydělá peníze a dostane najíst i napít. „A tak kluk se tam dostal a šel z ruky do ruky. Dostal od pánů někdy i sto korun,“ píše strážmistr Karel K. ve svém udání pražskému policejnímu ředitelství. Pro srovnání, kilogram másla stál v té době 5 korun a šitý pánský oblek na míru vyšel něco mezi 30 až 80 korunami.
- 4.
Nevěstinec pro Otto von Bismarcka
Dobový pohled do Kamzíkovy uliceAutor: Foto anonymÚplně neluxusnější pražský nevěstinec provozoval od roku 1865 Abraham Goldschmidt. Nacházel se v domě U Červeného páva v Kamzíkové ulici. Hosté podnik přejmenovali na salon Gogo, kam prý chodívali „na lov kamzíků“. Jedním z návštěvníků byl také německý kancléř Otto von Bismarck. „Ten v roce 1866 údajně oslavoval vítězství v bitvě u Hradce Králové a obšťastnil prý celkem šest slečen, přičemž jméno jedné z nich, Milady, měl vyrýt briliantem svého prstenu do okenní tabulky,“ uvádějí oba autoři. Podle dochovaných exotických jmen i příjmení pocházela část dívek z ciziny.
„Podnik navštívil snad i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este a arcivévoda Karel, budoucí poslední císař Rakouska-Uherska,“ píši v knize Radim Kopáč a Josef Schwarz. Mezi další slavné hosty patřili spisovatel Paul Leppin a skladatel Gustav Mahler, který však podle autorů pouze nerušeně komponoval v jednom z pokojů. Nevěstinci se mezi lidmi začalo přezdívat „královský bordel“. Podnik v roce 1918 zanikl, ale dům stojí dál.
-
Související články
