Nevěstinec, hampejz, vykřičený dům. Takovýmito popisy bývá Showpark Market v médiích velice často titulován, ačkoliv podle Zbyňka Mately, jednatele společnosti E.R.O.C., která zmíněný podnik provozuje, by se hodil přesnější termín „erotický podnik“ - největší v celé Praze. Že se v něm odehrává něco necudného, je jasné každému. Co ale konkrétně?

I erotika je umění

Předvádím erotickou show, která může probíhat jakýmkoliv představitelným způsobem. Ve stoje ve formě tance, nebo na židli,“ vysvětluje Simona. Konkrétnější o tom, jak taková show vypadá, nechce být, s ohledem na zájemce o její »umění«. „Ona ta show je překvapením pro ty, kteří si o ní řeknou,“ vysvětluje tajnosnubně s dovětkem, že její rodina o tom, co ve skutečnosti dělá, nemá ponětí.

„Každá moje show probíhá v jiném stylu, a to mne na tom nejvíce baví. Je to adrenalin a zábava,“ neskrývá. Stud prý necítila ani v začátcích, naopak ráda počítá zraky, které ulpívají na jejím nahém těle. Čím více, tím lépe. Obnažování před druhými je pro ni přirozené a dobrodružné. Ne vždy ale musí jít jen o lačné pohledy horlivých pozorovatelů.

Spokojené drbání

Když totiž přijde na řadu řeč ohledně zajímavých zážitků, jeden byl prý obzvláště nezapomenutelný a pořádně jí po něm bolela ruka. „Jeden zákazník za mnou přišel jako pes. Uslyšela jsem škrábání na dveře, a když jsem otevřela, na všech čtyřech tam klečel pán,“ směje se. „Jediným jeho přáním, bylo ležet a nechat se drbat na zádech. Vzpomínám si, že jsem ho takhle škrábala od odpoledne někdy do půl šesté ráno,“ směje se umělkyně. Druhý den prý přišel znovu a opakovalo se totéž.

Vlastní kniha života

Zážitků má jinak Simona na rozdávání, ale spíše si je chce nechat pro sebe. Že by snad někdy napsala nějakou knihu pamětí, nad tím ani neuvažuje. „Moje kniha žije v hlavě a nikdy jí nepustím ven, protože z ní chci být živa jen já,“ líčí. Kdyby ale snad přeci jen jednou – jaká by byla?

„Plná příběhů, protože každý člověk má svůj příběh, své denní starosti a zážitky, a s námi se o ně dělí. My jim za to oplácíme pozorností, které se jim třeba v jejich domácím stereotypním životě nedostává,“ vysvětluje erotická showmanka. „A nemusí to být jen o vzrušení. Stačí i prostá pochvala, protože jak často ženy po několikaletém manželství pochválí muže, že se jim něco povedlo? Že mají hezké oči? Že jsou vtipní?“

Showpark? Jedním slovem svoboda

Do erotické branže Simonu před devíti lety přivedl zájem o peníze a svobodu. Rok práce na hotelové recepci, kam nastoupila po škole, jí neuspokojoval ani v nejmenším. „Pracovat v normálním zaměstnání obnáší to, že člověk musí v určitý čas přijít, v určitý čas zase odejít a moc si nevydělá,“ vysvětluje Simona. „Na mojí práci je skvělé to, že si sama mohu určit kdy začnu, kdy skončím, kdy se mi chce a kdy ne, a co konkrétně budu dělat. A ta nejzajímavější věc na tom je výdělek, protože z běžného českého platu si člověk moc nadstandardních věcí nepořídí, a ještě se tou prací trápí. Já jí žiji,“ říká Simona.

Než si našla cestičku do holešovického podniku neřesti, působila dříve v jiném pražském erotickém podniku. „Tam mi ale bylo zatěžko dodržovat určitou docházku a plnit pokyny, které byly dané,“ vysvětluje. V Showparku to takové vůbec není, už jen z toho pohledu, že není jeho zaměstnankyní, nýbrž spíše obchodní partnerkou. V Showparku to totiž funguje tak, že si dané slečny na určitou dobu pronajmou svůj pokoj, ve kterém pak se svými vlastními klienty, kteří je osloví, mohou dělat prakticky cokoliv, co jim vlastní představivost a vytyčení hranic dovolí. Co se za zavřenými dveřmi jednotlivých pokojů konkrétního děje, vědí jen oni.
Video
délka: 00:57.85

Takto to vypadá v prostorách největšího pražského nevěstince Showpark Marketu. David Zima

„Proto jsem v Showparku zůstala a jsem tu spokojená. Že by měl skončit, toho se trošku děsím,“ naráží na spor podniku s hlavním městem. Magistrát totiž hodlá Showpark v holešovické tržnici zrušit, ačkoliv jeho majitelé doufají v nějaké smírnější řešení, protože kromě několika desítek zaměstnanců spolupracují také se stovkami dívek. Pokud by měl Showpark skutečně zaniknout, kdo ví, kde by pak své „umění“ provozovaly?

Show musí pokračovat

„Mezi námi děvčaty cítím smutek,“ připouští Simona. „Vytvořily jsme si skvělý kolektiv i stálé klienty, kteří za naší show jezdí až ze zahraničí. Tím, že nás tu město nechce, vnímám smutek nad tím, že bychom se musely sbalit a odejít. A věřím, že stejně to vnímají i klienti, kteří jsou na nás zvyklí.“ Jako další klady podniku vyzdvihuje komfort a bezpečí, kdy je o ně za všech okolností perfektně postaráno.

Show ale nesmí skončit,“ dodává s tím, že pokud Showpark opravdu skončí, pronajme si se svými kamarádkami nějaký apartmán v centru Prahy, kde budou moci pokračovat v tom, co je baví a živí. „A klienty budeme nahánět klidně i na ulici,“ směje se a dodává k tomu: „nevím, proč bych si to měla nechat vzít. Jsme to my, kdo drží pražský turismus nad hlavou. Pražský hrad vypadá hezky jen v noci, když je nasvícený, kdežto v Showparku jsou nádherné holky ve dne v noci,“ míní.

Fotogalerie
29 fotografií