7°C
Sex a hampejzy před sto lety: Orgie naháčů v Bořivojovce a rajda za dvacku!
-
Nahota, sex a orgie v bytech, tak vypadal sexuální život hříšníků před sto lety na Žižkově. Jedna třetina všech ulic byla plná prostituce v bytech a ateliérech. Chtiví muži na Vinohradech zase rádi chodívali ukájet svou vášeň na vinné stráně Grébovky. Sexuálnímu životu na Karlíně veleli vojáci z místních kasáren. Jaká byla vyhlášená zařízení pro lačné? A kde prostitutky lovily vilné muže?
„Žižkovský bary, coury a ulice. Ráno bolí palice, šňupe se modrá skalice,“ hlaholí ve své písničce kontroverzní rapper Řezník. Minimálně první verš byl více než kdy jindy aktuální před sto lety. S Bleskem pokračujeme ve zkoumání prostituce v pražských čtvrtích. Praha 3 spolu s Vinohrady a Karlínem byly na přelomu století doslova zamořeny prostitucí.
- 1.
Orgie na Žižkově
Jen na Žižkově se podle autorů knihy Nevěstince a nevěstky Radima Kopáče a Josefa Schwarze provozovalo Venušino umění nejméně ve třetině ulic! Na rozdíl od Josefova, kde se nacházelo mnoho oficiálních vykřičených domů, byla tato část Prahy plná bytové prostituce.
Dobový tisk v roce 1905 informoval o domu č.p. 354 v Husově ulici (dnešní Husitská), kam domovnice pouštěla „různé párky“ za tučné spropitné. Naproti přes trať v Havlíčkově ulici (dnešní Řehořová) se čile kupčilo s děvčaty, ale úřady v roce 1905 obchod zastavily. „Kuplířka zájemcům nabízela i nedospělá děvčata, zákazníci za služby platili od pěti do dvaceti korun,“ uvádějí oba autoři. Pro srovnání, kilogram másla stál v té době 5 korun a šitý pánský oblek na míru vyšel něco mezi 30 až 80 korunami. Soud „bordelmámu“ potrestal dvouměsíčním vězením a vykázáním ze Žižkova. Na dnešní poměry pohodový trest.
V Husově ulici se mimo jiné nacházel i oficiální hodinový hotel Myška. Před válkou ho provozoval jistý František Myška se svými dvěma společníky. Hotel lákal na elegantní pokoje, elektrické osvětlení, ústřední topení a dokonce lázně za mírné ceny. Vzhledem k tomu, že ležel nedaleko nádraží císaře Františka Josefa (dnešní hlavní nádraží), neměl o klientelu nouzi.
Autoři Radim Kopáč a Josef Schwarz si všímají, že podle dobového tisku bylo největší „pařeniště neřesti a prostituce“ v domě č.p. 928 na rohu Veleslavínovy ulice a Riegrovy třídy (dnešní Bořivojova).
„Jistá paní M., která zběhla od manžela, tu žila nadivoko s poštovním úředníkem,“ uvádí Kopáč se Schwarzem. V noci prý přijímala židovské hejsky, zatímco pošťák si v zapadlých krčmách užíval s vykřičenými ženami.
Ve stejném domě ve druhém patře bývalá pouliční šlapka organizovala orgie naháčů. „Nazí při pití, zpěvu a chlípných hovorech tančí, výskají a navzájem těla svá v souloži a cizoložství křižují,“ citují autoři Z. Šestáka. A do třetice se měl do domu nastěhovat nezaměstnaný číšník se čtyřmi lehkými holkami.
- 2.
Na Vinohradech se chodilo do přírody
Ani Vinohrady nebyly řádení pohlavního chtíče ušetřeny. Ve Vinohradské nemocnici (dnešní Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) bylo určeno třicet lůžek pro léčení pohlavně nakažených prostitutek. „Nabídka ale poptávce zdaleka nestačila,“ uvádí oba autoři ve své knize.
Nejoblíbenějším místem, kde nevěstky lovily své klienty v Praze 2, byla alej vedoucí od vinohradského nádraží (dnešní prostranství pod Nuselskými schody) k několika vilám kolem Havlíčkových sadů. Konkrétně strmé stráně nedaleko Gröbeho vily přitahovaly zvláště na podzim muže, kteří ukájeli svůj sexuální pud na podzim mezi listím v parku.
Vinohradská nemocnice před 100 lety.Autor: Pohlednice z roku 1939 - 3.
Karlínu veleli vojáci
Přímo naproti bývalým kasárnám Jana Žižky z Trocnova býval v dnešní Křižíkově ulici špinavý nevěstinec zvaný U Lajntuchu. Měla ho podle dochovaných svědectví vést paní Mathilda, starší dáma s autoritativním vzhledem. „Protože z protějších kasáren tvořili podstatnou část její klientely, považovala majitelka nevěstince za účelné zachovávat vlídné styky s dozorčími orgány u protějších vrat kasáren,“ uvádí autoři knihy Nevěstince a nevěstky.
- 4.
Kam se chodilo lovit?
Své klienty nelákaly do bytu prostitutky pouze na ulici nebo v nálevně, ale jak popisuje časopis Pikantní svět z roku 1909, za „lovný revír“ jim sloužila například tramvaj. Tehdejší praxí lehkých dívek bylo se vnadně vystrojit a počkat na stanici své oblíbené trasy, než přijede tramvaj a naskočit do prvního vagonu, který uvidí.
„…již svým vstupem do vozu vyvolá jisté vzrušení mezi mužskými pasažéry. Nadhodí sukénku, ukáže kousek nožky, stoupne, nakloní se, aby byl vidět trošinku pohyb ňader, a již mnohý příslušník silného pohlaví stává se tuze slabým a rozechvělým,“ stojí v časopise. Na nejbližší stanici vyskočí, následovaná dychtivým mužem, který se na dívku po dohodě na nejbližším místě vrhne. Kromě přímého kontaktu získávaly prostitutky své klienty také inzeráty v novinách.
-
Související články
