10°C
Vlak Lemkin je souprava speciálně upravených nákladních vagonů a své jméno nese po Rafaelu Lemkinovi, polském právníkovi židovského původu, autorovi pojmu genocida a iniciátorovi Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy. V pondělí 24. dubna proběhlo slavnostní zahájení, kterého se mimo jiné zúčastnila velvyslankyně státu Izrael Anna Azari, velvyslanec Arménie Ashot Hovakimian nebo ministr dopravy Martin Kupka. Datum zahájení výstavy padlo na den, kdy se každoročně připomíná začátek arménské genocidy z roku 1915. V jednotlivých vagonech se návštěvník seznámí s Lemkinovým životem a zjistí, jak dalekou cestu musel ujít, aby byl zločin genocidy jasně ukotven v mezinárodním právu. Trvalo to 15 let, během kterých bylo zavražděno 6 milionů evropských Židů včetně jeho 49 příbuzných.
Kdo byl Rafael Lemkin?
Narodil se v roce 1900 na pomezí dnešního Polska a Běloruska a už od dětství se setkával s tvrdou realitou antisemitismu a diskriminace. Práva vystudoval ve Lvově, které bylo v té době součástí Polska. Událostí, která předurčila jeho celoživotní směřování, byla genocida Arménů, která začala v roce 1915. Bylo to především zjištění, že na mezinárodní úrovni neexistují žádné úmluvy, na základě kterých by bylo možné strůjce podobných zločinů trestně stíhat.
Po ukončení studií pracoval jako tajemník u varšavského odvolacího soudu, dále jako asistent státního zástupce, nejprve u okresního soudu v Berežanech, potom u okresního soudu ve Varšavě. Dále byl členem korespondentem Mezinárodního úřadu pro sjednocení trestního práva. Byl členem polské delegace na konferencích pro sjednocení trestního práva v Paříži v roce 1931, Madridu v roce 1933 a v Kodani v roce 1935. Od roku 1934 měl vlastní právnickou praxi ve Varšavě. Poprvé navrhnul koncepci mezinárodního práva zakazujícího a trestajícího zločin vyhlazení národnostních, etnických a náboženských skupin již v roce 1933, tedy v roce, kdy Adolf Hitler nastoupil do funkce německého kancléře. Na madridské konferenci se však setkal s nepochopením a odporem.
Odchod do exilu
Po vypuknutí války, v roce 1940, Polsko opustil. Nejprve krátce působil ve Švédsku na univerzitě ve Stockholmu. Následně se přes Rusko a Japonsko dostal do USA, kde v roce 1944 vydal knihu Vláda sil Osy v okupované Evropě, ve kterém poprvé představil a popsal pojem genocida jak z právního, tak z vědeckého hlediska.
Po konci války
Norimberských procesů se zúčastnil jako poradce hlavního prokurátora za USA Roberta H. Jacksona. Od roku 1946 působil jako konzultant právního výboru OSN a společně s Henrim Donnendiem de Vabresem napsal Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy, která byla přijata 9. prosince 1948 Valným shromážděním OSN. Jednalo se o vůbec první mezinárodní lidskoprávní úmluvu, která genocidu definuje jako zločin „spáchaný v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. V letech 1948-1951 přednášel mezinárodní právo na Yaleově univerzitě. V letech 1951-1952 byl nominován na Nobelovu cenu za mír. V roce 1955 byl vyznamenán Velkým křížem Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německa.
Program trasy Vlaku Lemkin 2023
Praha-Masarykovo nádraží, 7. kolej, 24. dubna – Zahájení projektu v 17:00
Praha-Masarykovo nádraží, 7. kolej, 25. dubna – 29. dubna, denně 11:00 – 18:00
Kolín, 1. května – 6. května, denně 11:00 – 18:00
Praha-Masarykovo nádraží, 7. kolej, 8. května – 20. května, denně 11:00 – 18:00
Rakovník, 22. května – 24. května, denně 11:00 – 18:00
Ústí nad Labem-Střekov, 26. května – 31. května
Vstup na výstavu je zdarma.
