18°C
Josef Volman byl významný prvorepublikový průmyslník, který v Čelákovicích založil továrnu na obráběcí stroje. Jeho podnikání se velmi rychle rozrostlo. Jeho firma patřila k nejvýznamnějším světovým výrobcům a exportérům obráběcích strojů obchodujících ve více jak 30 zemích světa. Jelikož šlo o člověka s otevřenou myslí, jeho úspěšné podnikání přispělo také k rozvoji samotných Čelákovic. Celý svůj život věnoval energii i finance řadě sociálních projektů i k podpoře svých zaměstnanců. Snažil se podporovat společenský život a vybudoval i třeba sportovní klub.
Největším Volmanovým počinem však byla stavba jeho soukromého sídla v severozápadní části Čelákovic. Rozhodl se tak v roce 1937, vila pak byla během dvou let postavená. Průmyslník oslovil věhlasná jména světové architektury, mezi kterými nechyběl van der Rohe nebo Corbusier, nakonec ale zakázku dostali v té době poměrně neznámí architekti Štursa s Janů. Odborníci se dodnes přou, proč se nakonec Volman rozhodl zrovna takhle.
„Nevíme přesně proč, ale máme dvě teorie. Buď chtěl výslednou stavbu výrazně ovlivnit - měl svoji vizi a chtěl o podobě domu diskutovat, což by se slavnými architekty pravděpodobně nebylo tak jednoduché, nebo byl velký patriot a chtěl podpořit československou pracovní sílu," popisuje předsedkyně spolku Volmanova vila Zuzana Kadlečková.
Komunismus
Volman si ale své nové sídlo, kde žil se svojí dcerou, příliš neužil. Předčasně zemřel už v roce 1943. Až do komunistického převratu zde bydlela jeho dcera Ludmila s manželem, která zároveň převzala i vedení závodu. Komunisté je však v roce 1948 vystěhovali a ve funkcionalistické vile, kterou získal národní podnik TOS Čelákovice, nejdříve pořádali různé společenské akce, od 50. do 90. let pak sloužila jako školka. Po revoluci však dům chátral, nebyl vůbec využíván a hrozilo i stržení jednoho křídla. Až se před dvaceti lety skupina podnikatelů z Čelákovic rozhodla, že vilu koupí a nechá ji zrekonstruovat.
Nová naděje
„Čtyřicet let nevšímavosti, a dům i se zahradou se proměnil v to, co jen vzdáleně připomíná prvorepublikovou ideu. Rozpadající se objekt v místech, která navštěvovala honorace z celé republiky, zplanělý park tam, kde se na koni proháněla Volmanova dcera, a zahrádkářská kolonie z bývalého sadu,“ popisuje Marek Tichý z ateliéru TaK Architects, který měl celou rekonstrukci na starosti.
Vila se rekonstruovala po malých částech a opravdu dlouho. Podle slov Tichého šlo o jeden z prvních projektů, které ateliér dělal, pracovat na něm začal už v roce 2005. Veřejnosti se „středočeský Tugendhat“, jak se také vile někdy říká, otevírá v celé své kráse až nyní. Prohlídky jsou každý víkend a vstupenky je možné rezervovat na webu za 290 korun.
V letošním roce se vila navíc zařadila mezi tzv. Iconic Houses, „prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století, které jsou zároveň přístupné veřejnosti. Zařadila se mezi světové modernistické ikony a reprezentuje Českou republiku na mapě moderní architektury,“ informují webové stránky vily. Českou republiku tak reprezentuje po boku Bílkovy, Müllerovy nebo Winterniztzovy vily nechybí samozřejmě i slavná vila Tugendhat.
