9°C
Ústav sídlil na Žižkově v budově bývalého Prognostického ústavu, z objektu po nepodařené rekonstrukci zbylo jen torzo. Okolnosti opravy budovy v Siwiecově ulici od loňska kvůli podezření na špatné hospodaření prověřuje ministerstvo financí a opětovně policie. Nepovedená rekonstrukce a zakonzervování objektu stály kolem 60 milionů korun.
Symbolické sídlo
„Je otázkou, zda by zrovna tato budova (Petschkův palác) s touto mimořádnou historií neměla být určena pro instituci, kterou ÚSTR je. Osobně bych se za to velice přimlouval,“ řekl Stehlík tento týden senátorům. Pomoc mu přislíbila bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Nepovedená rekosntrukce
Původně měl být při opravě sídla ÚSTR vyměněn jen plášť budovy. Později ale bylo kvůli nedostatečné pevnosti nosné ocelové konstrukce a nevyhovujícího protipožárnímu stavu rozhodnuto o nahrazení železobetonovou konstrukcí. Dokončení rekonstrukce je podle Stehlíka při současných cenách nerentabilní.
„Vypadá tak, že budovu je nutné zbourat a postavit místo ní sídlo úplně nové,“ uvedl Stehlík. „Původní odhady kolem částky 800 milionů korun by se ale vzhledem k nárůstu cen energií nebo stavebních materiálů zvýšily někam mimo realitu,“ podotkl.
O budovu nicméně projevila zájem žižkovská radnice. „Pro případ, že bude ministerstvo nadále trvat na tom, že finanční prostředky na dokončení rekonstrukce nevynaloží, a stát současně zajistí sídlo ústavu jiným vhodným způsobem, chtěl bych Vám i Vašim nástupcům nabídnout možnost jednat o bezúplatném převodu celého objektu na městskou část,“ stojí v dopise, který starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09) adresoval loni na podzim tehdejší ministryni financí Aleně Schillerové (ANO).
Stehlík uvedl, že jednou z variant nového sídla ÚSTR byla také budova v Rytířské ulici, kde stále ještě sídlí Česko-německý fond budoucnosti. Vhodnější by ale podle předsedy rady ústavu byla bývalá Pečkárna s ohledem na její propojení s jedním z totalitních režimů.
Několik sídel
Pracoviště ústavu jsou nyní rozptýlena na několika místech v Praze, což komplikuje to koordinaci práci instituce i jejích pracovních týmů. „Nové vedení ústavu společně s Radou musí vést intenzivní jednání se státními orgány ohledně přidělení důstojné budovy,“ uvedl po svém zvolení ředitel ústavu Kudrna.
ÚSTR vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Vedle výzkumu se věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol. Nejvyšším orgánem ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem a například volí a odvolává ředitele ústavu.
Historik Eduard Stehlík o hrdinství legionářů. Klaus: Oslavování Masaryka je „přestřelené“. (2018) Blesk TV
