8°C
Krásnou stavbu na Starém Městě nechal roku 1535 postavit Aron Mešulan Horovic, nejvlivnější a nejbohatší muž ghetta. Své jméno získala Pinkasova synagoga buď po bývalém vlastníkovi pozemků Izraeli Pinkasovi, nebo Horovicově vnukovi, rabínu Pinkasu Horovicovi. Návštěvníci, které v rámci vstupného čekají prohlídky vnitřních prostor, se ale dozvědí také o legendě, jež vypráví o Pinkasovi třetím.
Mrtvá opice plná zlata
Legenda praví, že kdysi žil chudý obchodník, kterého si pro jeho moudrost a zbožnost oblíbil bohatý hrabě. Podle pověsti dával hrabě Pinkasovi peníze, aby si mohl o svátcích dopřávat všeho do sytosti. Hraběte však zlobilo, že Pinkas děkoval za milodary Bohu, a ne jemu. Jednou před svátkem Židů nedaroval hrabě vůbec nic. Obchodník přemýšlel, jak nakoupit vše potřebné. V noci před začátkem svátku rozrazila okno jeho domu mrtvá opice. Bál se, že bude obviněn z krádeže exotického zvířete, chtěl ji proto spálit v peci.
Když ji však zdvihl, začaly z její tlamy padat zlaté mince. Pinkas to považoval za boží signál. Nakoupil vše potřebné a začal s rodinou slavit. Vtom vtrhl do místnosti překvapený hrabě, který Pinkasovi řekl, že opice patří jemu a včera večer pošla.
Původně si myslel, že byla nemocná, ale když vyslechl Pinkasův příběh, vše mu došlo: Opice ten večer totiž pozorovala hraběte, jak zkouší pravost zlatých mincí okusováním. Myslela si však, že je konzumuje, a proto jich několik snědla. Následně pošla a služebníci hraběte, kteří o zlatě netušili, prohodili opici oknem Pinkase, aby si z něho udělali legraci. Hrabě řekl Pinkasovi, že mu bůh pomáhá a ať si zlaťáky nechá.
Historické doklady
Synagogu zbudoval Mešulam Horovic, jak to připomíná nadpis v předsíni z roku 1535. Pozdně gotický skvost v sobě spojuje také prvky renesance. Obrovské zdi připomínají okolo 80 tisíc zabitých Židů během druhé světové války v rámci holokaustu.
Nacistická zvěrstva: Šoa (holokaust)
Návštěvník se z informací na místě také dozví, že na počátku 2. světové války žilo v nově zřízeném protektorátu Čechy a Morava okolo 118 tisíc osob označených za Židy. Do října 1941 se 26 tisícům z nich podařilo emigrovat. Do konce války v květnu 1945 jich bylo zabito 80 tisíc a mezi nimi 45 tisíc ze samotné Prahy. Pinkasova synagoga má sloužit jako památník obětí nacismu. Připomíná nevinné muže, ženy i děti ze židovské komunity. I po válce však komunisté nenechali Židy na pokoji. Socialisté zavřeli synagogu a otevřena byla znovu až po svrhnutí totality.
Jména byla na zeď ručně napsána podle posledního bydliště před nástupem do transportu nebo zatčením. V hlavní lodi jsou zvěčněny židovské oběti z Prahy, boční lodě a galerie připomínají jednotlivce i rodiny z ostatních částí Čech a Moravy. Při prohlídce synagogy lze z reproduktorů neustále slyšet jména několika set zavražděných.
Dětské kresby z Terezína
Návštěvník synagogy si může v prvním patře také prohlédnout dětské kresby z koncentračního tábora a ghetta Terezín. Obrazy zachycují noční transport, každodenní tvrdý život v židovském ghettu, ale i sny o návratu do Prahy. Bývalou pevností z 18. století vzdálené 60 km od Prahy prošlo téměř 150 tisíc osob. V jednu chvíli se v něm tisklo na 60 tisíc lidí, přitom ve městě žilo původně okolo 7 tisíc lidí. Naprostá většina dětí byla zavražděna v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim- Březinka.
Kde: Široká 23/3, 110 00 Praha 1 – Josefov
Za kolik: 350 Kč, snížené vstupné 250 Kč
Blesk Nacisté měli plány na dokonalou atomovku, tvrdí Mareš Jiří Marek
