„Běda dni, v němž spikli se hříšníci, utečenci bezejmenní a blouznivci. Vpadli k nám se zbraní smrtící a se sekyrami jako dřevorubci,” tato slova napsal po strašlivém velikonočním pogromu v Praze v dubnu 1389 rabín Avigdor Kara v elegii, která se stále čte ve Staronové synagoze. Jeho náhrobek dnes symbolicky stojí před Maiselovou synagogou, ve které se nachází přehledně zpracovaná výstava Židé v českých zemích od 10. do 18. století.
Návštěvníci si v expozici mohou prohlédnout audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy. Kromě téměř 300 exponátů si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností. Vystaveny jsou nejcennější kousky Židovského muzea v Praze, třeba mříž z almenoru Cikánovy synagogy.
Magická legenda o Maiselovi
Zakladatel synagogy Mordechaj Maisel pocházel z chudých poměrů. V 10 letech nalezl před domem majetného kupce 3 zlaťáky, ale protože byl poctivý, peníze vrátil a kupec ho měl od té doby rád. Nakonec si v dospělosti vzal jeho dceru, začal prodávat kupcovy produkty, ale podle tchána byl příliš mírný. Proto ho i s dcerou vyhnal.
Mordechaj začal prodávat v krámku po matce. Jednoho dne mu cizinec zaplatil místo peněz starou truhlou. Když ji doma Maisel otevřel, místnost se rozzářila drahými kovy. Podle legendy mu zlato a stříbro poslali skřítci, líbilo se jim, že neprahl po bohatství. Dobrotivý Mordechaj časem stanul v čele pražské židovské obce.
„Na každém šprochu pravdy trochu“
Podle historiků získal jmění dědictvím, které následně rozmnožil výhodným obchodováním s drahými kovy a vlnou. Zažil Rudolfa II., za kterého se Praha stala centrem evropské židovské kultury. Panovník ho vybral za dvorního dodavatele, dokonce mu věnoval neskutečné výsady jako umožnění stavby osobní synagogy a právo na osobní prapor, který je k vidění v expozici. Dalším Maiselovým současníkem byl tvůrce mýtického Golema rabi Löw.
Úspěšný obchodník vtiskl ghettu jeho jedinečnou podobu. Vystavěl tři synagogy, dům Pohřebního bratrstva, školu, rituální lázeň, chudobinec a špitál, přestavěl židovskou radnici, vydláždil ghetto a zvětšil hřbitov. Jako jediný žid ve městě se mohl prohánět ulicemi staré Prahy na koni. Jeho synagoga je jednou z nejvýznamnějších památek bývalého ghetta.
Historická budova
Postavena byla v 16. století a během historie se nechala několikrát předělat. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Budova spočívala na 20 sloupech a „čouhala“ nad všechny ostatní stavby ghetta. Dvakrát vyhořela, nejprve roku 1689, poté znovu v roce 1754. Nyní se pyšní novogotickým stylem.
Řehole ve starém městě pražském
Nejstarší židovská osada vznikla v 10. století pod pražským hradem. Postupně se Židé stěhovali do sídlišť po celé Praze až dosáhlo území na začátku 17. století rozlohy asi osmi hektarů. I v ostatních městech a vesnicích měli tendenci tvořit sídlištní celky, jen málokdy bydleli mezi křesťanskými sousedy. Jejich postavení však bylo velmi nejisté. Stát Židy chránil kvůli hospodářskému přínosu, ale i omezoval.
Od roku 1215 například stát vynucoval, aby Židé nosili potupné znamení – muži klobouk, později nahrazený zvláštní kapucí a ženy závoj se žlutým pruhem. Později se znamení měnila, roku 1781 je zrušil až Josef II. Zlaté časy za Rudolfa II. vystřídala krutost dalších let. Důvodem diskriminace Židů bylo církevní právo, podle kterého neměli plnoprávné postavení, nesměli vykonávat čestná povolání a trpěli segregací.
Trestní případy Židů řešili křesťanští soudci, mnohdy nespravedlivě. Docházelo i k násilným křtům. Pražské Židy čekaly nejtěžší zkoušky v září a v listopadu roku 1744, kdy na nich byly spáchány dva pogromy. Rakušané kapitulovali před Prusy. Městská lůza i další obyvatelé využili situace – začali vraždit a rabovat Židy. O dva měsíce později, když Prušáci prchali pro změnu před Rakušany, rakouští vojáci spolu s měšťany zavraždili starce i děti a sebrali jim majetek.
Maiselova synagoga Youtube Jewish Museum in Prague (Židovské muzeum v Praze)
