Přitom programy Ředitelská akademie či Učitel lídr, které vršovická radnice přijala v rámci pětileté koncepce rozvoje školství, jež zapadá do Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání, slaví „úspěchy“ i mimo oblast koronaviru. Ve zkratce jde o sdílení a předávání zkušeností - ať už pozitivních, nebo negativních.

Reakce na změny

„Projekty vznikly z potřeby sdílet informace mezi řediteli škol. Ty totiž prochází velkými a náročnými změnami, tudíž ředitelé nebo jejich zástupci si potřebují ověřit správnost postupů při určitých situacích,“ vysvětlil pro Blesk Petr Anděl, jenž je odborným garantem projektu a expert na strategické akční plánování.

V rámci Ředitelské akademie tak jde především o sdílení kruciálních informací pro chod školy, ale i přípravu pedagogů, kteří se do budoucna mohou stát například řediteli jedné ze 13 základních či 20 mateřských škol, které Praha 10 zřizuje. Jde jak o školy mateřské, tak i základní a střední. Na obdobném principu funguje i program Učitel lídr, v rámci které se mezi sebou dělí o zkušenosti učitelé – ať už se jedná třeba o metodiku klasifikace či metody výuky, potažmo zájmové kroužky atd. „Byť tomu doba nepřeje, je strašně důležité a inspirativní vědět, co kdo dělá, jaké kdo má úspěchy s novými přístupy,“ míní místostarosta Prahy 10 pro oblast školství David Kašpar (STAN/VLASTA).

Ač programy vznikly ještě před covidem, je nabíledni, že největší uplatnění nalezla právě pandemická tématika. „Sice stále roste podíl poruch učení, poruch chování nebo speciálních vzdělávacích potřeb, s nimiž se někteří učitelé ještě nesetkali, tudíž vezmou zavděk radou od zkušenějšího kolegy, ale v současné době, s rozvojem epidemiologických opatření, se v popředí drží reakce na koronavirus,“ uvádí Anděl. Nejčastějšími otázkami, které mezi řediteli přicházely na přetřes, bylo ideální zajištění výuky – včetně té distanční.

„Ze začátku bylo komplikované, že scházela metodika. Když vyvstala nutnost distanční výuku realizovat, učitelé ze základních škol na ni nebyli připraveni, poněvadž ani při jejich vzdělání na pedagogické fakultě je na to nikdo nepřipravoval. Tato metodika vzniká teprve nyní,“ míní Anděl. „Proto se sbíraly informace z různých škol, ať už negativní či pozitivní, které mezi sebou ředitelé nasdíleli a mohli se tak ponaučit v tom, jak postupovat lépe.“ Podle Kašpara by pak do budoucna mohlo být možné podobné propojení i v rámci školních parlamentů, ve kterých zasedají děti.

Propojenost škol

Školy veškeré výzvy řeší společně. To u takto svébytných organizací není obvyklé,“ je si vědoma Jana Vinterová, která v Praze 10 vede odbor školství. „Kromě předávání dobré praxe klademe velký důraz i na sdílení té méně povedené. Z dílčích neúspěchů jednoho se poučí i ostatní a nejdou cestou, která je slepá.“

Jak se daří plnit nejen tyto, ale i další programy, demonstrovala konference, jíž Praha 10 pro své ředitele a učitele pořádala zkraje nového roku. Že spolupráce mezi jednotlivými institucemi, které zajišťují vzdělání funguje, s potěšením kvitoval místostarosta Kašpar. Nejde jen o sdílení informací, kterými si školy vzájemně vypomáhají, ale o konkrétní spolupráci, která žákům a studentům napomůže v důležitých životních rozhodnutích.

„Gastornomické učiliště prezentovalo svou novou učebnu pro výuku gastronomie. Tu přitom zároveň nabízí i pro skupiny základních škol formou kroužků nebo kurzů pod vedením odborníků,“ sdělil Blesku místostarosta. „Takováto propojení jsou žádoucí, poněvadž žáci na základních školách se teprve rozhodují, co by v životě chtěli dělat a nemají dostatek informací či vědomostí, na základě kterých by své rozhodnutí o výběru střední školy opřeli. Díky takovýmto propojením středních a základních škol však mají lepší podmínky pro to, rozhodnout se, co by je bavilo - ať už je to třeba práce v kuchyni.“

Kde se berou budoucí lídři průmyslu

Školství je podle Kašpara silový resort, kterému by měla být věnovaná nejlepší možná péče. Projekty, které v Praze 10 spustili, ji mají za cíl dosáhnout. „Na středních školách se učí budoucí lídři průmyslu, budoucí profesoři, lékaři i politici. Takové osobnosti se rodí právě na středních školách, proto rozhodnutí o výběru správné školy zpravidla předurčí celý život,“ míní místostarosta.

Pět pilířů

Praha 10 si v předešlých letech stanovila koncepci rozvoje školství. Ta podle Kašpara spočívá v pěti zásadních pilířích, které se týkají jak personální otázky, tak i zázemí. „Klíčové je materiální zabezpečení budov čili opravy. Praha 10 má bohužel dlouhodobý deficit z hlediska vybavenosti a stavu. Řada budov není v dobrém stavu,“ což se snažíme napravit.

Dalšími pilíři je podpora ředitelů a učitelů. „Jde o motivaci i podporu například z hlediska prevence před vyhořením,“ podotýká místostarosta. „Čtvrtým pilířem je individuální přístup k žákům jako ke specifickým osobnostem, z nichž každá má talent na něco jiného. Posledním je právě podpora spolupráce nejen mezi školami, ale i mezi rodiči. Jde o prohloubení vztahů žáků i rodičů k lokalitě, v níž studují. Když o své škole a o místu, kde se učí, budou vědět více, logicky si vypěstují hlubší vztah.“

Život opuštěných dětí

Poslední zmíněnou oblast realizují jednotlivé školy, respektive jejich žáci, po svém. Že v ZŠ Karla Čapka je velký zřetel věnovaný právě slavnému spisovateli, málokoho překvapí. Symbolicky ale právě ve šlépějích velikána světové literatury, který byl i novinářem, kráčí i žáci. Jejich školní časopis Věc Makropulos byl totiž vyhlášen vítězem řady kategorií v soutěži Školní časopis, kterou vyhlašuje Vyšší odborná škola publicistiky.

Žáci a žačky ZŠ Jakutská zase upřednostnili blaho těch méně šťastnějších dětí. Školní parlament totiž zorganizoval sbírku školních pomůcek pro děti z Klokánku. Jak moc taková dobročinnost byla zapotřebí, poznali následně na vlastní kůži, neboť mohly navštívit domácnosti, ve kterých žijí dočasně opuštěné děti.

Video
délka: 44:43.36
Video se připravuje ...

Psycholog Mertin o rotační výuce, obézních dětech a na co jsme při tvorbě opatření nemysleli Pavlína Horáková

Fotogalerie
17 fotografií