Dolní Chabry – téměř pětitisícová městská část, která se rozprostírá na samém severu Prahy, a za níž už se rozprostírají pole. V jejich historickém centru, na Hrušovanském náměstí, se nachází multifunkční Chaberský dvůr, někdejší Stejskalův statek, který v roce 2004 zakoupila městská část pro účely radnice. V ní úřaduje od května 2020 jako jedna ze „služebně nejmladších“ pražských starostek Kateřina Šilhová Šafránková.
Nejkrásnější kancelář?
Kancelář starostky se nachází v prvním patře, v místech, kde kdysi stával špejchar neboli sklad obilí. Má odtud pěkný výhled na náměstí, kterému dominuje zvonička. Ačkoliv počátky statku sahají až do středověku, starostka prozradila, že dendrochronologický průzkum krovů, provedený roku 2007, potvrdil, jejich původ k roku 1682. Ty jsou doteď původní, stejně jako trámy, které se spolehlivě příčí po stropě důstojně vypadající kanceláře.
„To, v jakém je nyní Chaberský dvůr stavu, je především zásluha mé předchůdkyně Jaroslavy Plevové (TOP 09), která jej nechala takto zrekonstruovat,“ váží si Šafránková, která je na svou kancelář pyšná a do jejího uspořádání po nástupu na úřad nijak nezasahovala. „Je krásná tak, jak je a nemá smysl v ní cokoliv měnit. Myslím, že co se pražských starostů týče, mám jednu z těch nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější,“ váží si. „Minimálně je to nejkrásnější kancelář, z jaké jsem kdy úřadovala,“ líčí původní profesí právnička.
Trudný osud české královny: Barbora byla ve 12 letech vdovou, na svého »krále bene« čekala celý život

Starobylé právo
Řeč je o nenápadném, leč starodávném dřevěném předmětu, který visí na zdi. Jde o vyřezávanou ruku, nazývanou rychtářské právo. „Je to patrně nejvzácnější předmět tady v Chabrech, přes 400 let starý,“ uvedla Šafránková. „Pochází z doby, kdy obcím vládli rychtáři místo starostů, a toto byl znak jejich správy. Jeho cena je nevyčíslitelná, jedná se o vzácný artefakt.“

Jen na statické vystavování před očima návštěvníků však není. „Dříve se při masopustech předávalo rychtářem principálovi masopustu. Tuto tradici se snažíme zachovat dodnes, i když loni nám v tomto ohledu koronavirus nepřál,“ prozradila starostka.
Ředitel botanické zahrady v Troji si pěstuje „nouzové mraveniště“. Kancelář má nejradši pod širým nebem

Fotografie a portrét
Ačkoliv do výzdoby kanceláře Šafránková nikterak moc nesahala, přesto se najdou předměty, které se v ní objevily s jejím příchodem do funkce. „Nejspíše úplně první věcí, kterou jsem si sem nechala dát, je fotografie nad počítačem,“ vysvětlila starostka. „Zachycuje čtyřletou holčičku Azizu z uprchlického tábora Nyarugus v Tanzánii. Její matka odešla z Demokratické republiky Kongo před válkou, když byla těhotná. Autorem fotografie je uprchlík z Konga, Vainqueur Birembano Bulakali. Zaujalo mne, jak se prodírá odpadky a tváří se přitom vítězoslavně nad tím, co nalezla.“ Jedná se o poloprázdnou lahev od Coca-coly.
Podlouhlou zeď zase mimo jiné zdobí namalovaný obraz ženy a vlka, kteří si vzájemně hledí do očí. Kdo by v něm náhodou chtěl hledat starostku, ten by se nemýlil. „Dcera mi jej namalovala před šesti lety. Mám to být já s naším československým vlčákem,“ krčí rameny.

Tajné dveře?
Na též stěně je pak k vidění další pozoruhodný, zdobně vyřezávaný předmět. Na první pohled jde o dveře. Jenže k nim schází skříň. Jde snad o tajné dveře do netušených komnat, které se snad na někdejším statku nachází? „Kdepak,“ usmívá se Šafránková. „Jsou to dveře ze staré skříně, která zde byla nalezená v rámci rekonstrukce. Mají dnes už jen estetickou funkci.“

A dřevěné, byť na pohled modernější, jsou i různorodě protáhlé skulptury v rohu místnosti poblíž pracovního stolu. „Upřímně řečeno nevím, co mají symbolizovat,“ přiznává starostka. „Jde o dekoraci, kterou jsem zdědila v rámci původního vybavení. Ale jelikož sem pasuje, není důvod dávat ji pryč.“
400 let od popravy českých pánů: Potomek jednoho z nich promluvil. O vzácném dědictví i konfiskaci majetku

Práce v balancu
Co by to bylo za kancelář, pokud by v ní scházely květiny? Ty má ve své úřadovně snad každý starosta či starostka, potažmo ředitelé významných pražských institucí. Kateřina Šilhová Šafránková v tomto ohledu není výjimkou. „Ale pokud by péče o ně ležela jen na mně, těžko říct, zda by byly ještě na živu,“ směje se se s tím, že má každý den práce nad hlavu. „Kolikrát si připadám jako žonglér, který musí chytat to, co náhodou přiletí,” usmívá se.
Květiny ji zdobí pracovní stůl, který se nachází v čele místnosti – naproti vstupu. V rámci něho starostka prozradila, že když ve své kanceláři úřaduje, využívá hned tři pracovní místa. „Když potřebuji pracovat na pevném počítači, sedávám nejčastěji na balančním balonu, zatímco když něco potřebuji psát nebo si číst, tak v čele konferenčního stolu. A když mám nějaké on-line diskuse či setkání, tak sedávám z boku konferenčního stolu, kde běžně sedávají členové rady,“ uzavírá.

Hrušovanské náměstí zdobí od roku 1902 zděná zvonička, kterou nechala vztyčit rodina Stejskalů. Ti byli ve své době nejbohatšími statkáři široko daleko. Rodina se o zvoničku starala i za doby komunistického režimu - díky tomu přečkala do dnešních dnů. David Zima