Výstavba nového sídla pražské filharmonie se řeší prakticky od revoluce. Posledních 10 let se jedná o místě u Vltavské, které má projít celkovou revitalizací, a právě budova nové filharmonie by změnu území měla odstartovat. Vltavská filharmonie by se tak mohla stát novou dominantou Prahy, díky které se ze zanedbaného území stane kulturně společenské centrum města.
„V současné době máme v Praze spousty koncertních sálů, kde skvěle zní hudba 19. století. Bohužel ale nemáme místo, kdy by mohly vystupovat orchestry hrající hudbu 20. století, o té současné ani nemluvě. Novou budovou filharmonie bychom tak získali nejen koncertní sál na světové úrovni s vynikající akustikou, ale také špičkovou moderní architekturu,“ řekl na tiskové konferenci 1. náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09).
Analýza od proslulého studia
Město ke zpracování analýzy ateliér Henning Larsen nevybralo náhodou. „Jde o přední světový ateliér, který je špičkou v navrhování právě koncertních síní. Ve své analýze vycházeli ze srovnání různých parametrů u 25 nedávno postavených koncertních sálů především v Evropě, ale i v Asii nebo Americe, přičemž je aplikovali do českého prostředí,“ popsal Ondřej Boháč, ředitel IPR. Odborníci v analýze zároveň vyzdvihli umístění filharmonie u vltavských břehů a také její snadnou dostupnost.
3 koncertní sály, ZUŠ i zázemí pro muzikanty
Budova Vltavské filharmonie však nemá sloužit jen pro koncertní účely. Mělo by tu být dostatek místa pro zkušebny různých souborů a to nejen pražských nebo celorepublikových, ale také pro zahraniční tělesa. Své zázemí by tu mohla najít i základní umělecká škola nebo pražská konzervatoř. „Aby celý objekt fungoval dobře ekonomicky, je nesmírně důležité, aby fungoval, jak my říkáme nadneseně, 24 hodin 7 dní v týdnu,“ vysvětli Martin Gross, člen komise rady pro přípravu.
Budova Vltavské filharmonie v Praze by podle doporučení z analýzy měla mít celkem tři sály. Hlavní sál má pojmout 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu má disponovat kapacitou 500 míst, a multifunkční sál pro ostatní žánry a typy akcí má nabídnout až 700 míst. „Celý komplex není důležitý jen kulturně, ale také ekonomicky. Mohl by nabídnout až 4000 pracovních míst,“ dodal Hlaváček. Podle odhadů analýzy by nová filharmonie mohla přilákat až 600 000 návštěvníků ročně, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.
Do financování se zapojí stát
Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Protože jde ale o stavbu přesahující pražské zájmy, bude Praha jednat o spolufinancování i se státem. „Můj úkol je v nejbližší době připravit memorandum se státem,“ podotkl Hlaváček.
Praha se však nebrání ani soukromému investorovi. Celkové náklady včetně projektové dokumentace a architektonické soutěže by se měly vyšplhat k 6,1 miliardě korun. Nová filharmonie by pak podle harmonogramu mohla stát v roce 2032.
Pražští radní také zdůraznili, že celý plán je podrobně projednáván i s opozičními stranami a na postupu panuje panuje shoda. „Je to projekt na desetiletí, proto k němu tak musíme přistupovat, doufáme, že radní, co přijdou po nás, převezmou projekt v takovém stavu, že v něm budou moci bez větších zásahů pokračovat a úspěšně ho dokončit,“ uzavřel Petr Hlaváček.
