Problematikou dostupností bydlení se v úterý zabývalo setkání na půdě Poslanecké sněmovny, které organizovala poslankyně za hnutí ANO Monika Červíčková. Probírala se tu řada témat týkající se legislativy, postoje ministerstva pro místní rozvoj i zkušenosti s konkrétními projekty. Místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO) tu mluvil právě o zkušenostech s řešením bytové krize v Praze 11.

Může chybět až sto tisíc bytů

Zmínil, že ačkoliv se o bytové krizi pořád mluví, letos se do konce srpna v Praze podařilo postavit jen něco málo přes 3 tisíce bytů. Sám se domnívá, že hlavní město toho pro dostupnost bydlení moc nedělá. „Podle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a demografů je potřeba, aby přibylo kolem 10 tisíc bytů za rok, dlouhodobě se ale staví jen 4 až 6 tisíc,“ poznamenal a doplnil, že teď v hlavním městě chybí kolem 20 tisíc bytů a pokud se nic nezmění, tak za deset let jich může chybět až sto tisíc. Zároveň také stále stoupají ceny, nárůst nezastavil ani koronavirus. V posledním čtvrtletí letošního je průměrná cena za metr čtvereční 110 korun, před pěti lety to bylo polovina.

Hlavní příčiny vidí v rozsáhlé privatizaci městského majetku a také zdlouhavé stavební řízení. Právě družstevní bydlení má být jedním z řešení a na magistrátu se o něm letos i loni dlouho hovořilo. Ukázalo se však, že to jedno z témat, na kterém se koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil úplně neshodne a návrh z pera radní Hany Kordové Marvanové (STAN) ze Spojených sil se zatím zasekl na mrtvém bodě. Základní princip družstevní výstavby ve spolupráci s městem je takový, že Praha poskytne pozemek a tzv. právo stavby, na něm družstvo postaví dům, na stavbu si vezme úvěr a ten pak splácí nájemníci. Levnější by měl tento druh bydlení být proto, že pozemek se bude splácet až potom, co se splatí samotná stavba a o to by mělo být oproti běžným hypotékám družstevní bydlení výhodnější. Město také za to, že poskytne pozemek, dostane nějakou část bytů pro sebe.

Radní se ale neshodli na tom, jak by se měl v budoucnu zhodnotit pozemek, který město poskytlo, a Praha Sobě spolu s Piráty se postavila proti návrhu radní Kordové Marvanové. „Debata byla o tom, jestli když dáváme těm družstvům vajíčko a oni z toho vychovají slepici, tak jestli si zpátky od toho družstva vezmeme vajíčko jedno nebo dvě, abychom je mohli dát zase dvěma družstvům,“ ilustroval spor lídr Prahy Sobě Jan Čižinský.

Pilotní projekt na Jižním městě

Rozjet družstevní výstavbu se tedy rozhodla rozjet alespoň Praha 11. Pilotní projekt se tu plánuje v ulici Exnárova. „V roce 2020 jsme zpracovali studii a její revizi na legislativní proces zřízení družstva, vysoutěžení partnera , projektování a stavby. Máme tak jakousi 'kuchařku' podle které chceme dále postupovat v realizaci prvního projektu,“ říká místostarosta Prokop, který má na Jižním Městě v gesci majetek.

Zatím je hotová metodika, jak by mělo v budoucnu družstvo vzniknout a jak se do něj budou přijímat členové. Aktuálně se zpracovává objemová studie, která určí, kolik přesně bytových jednotek se může postavit. Odhaduje se, že by to mohlo být 40 až 50 bytů. 

Kdy se začne stavět?

Ondřej Prokop vidí výhodu družstevního bydlení oproti například výstavbě přímo v režii města v tom, že to městskou část stojí podstatně méně peněz. Prahu 11 celý projekt zatím stál několik set tisíc korun. Do projektu musí pak vstoupit další partner, kterým může být i soukromý developer, a ten  pak bude celý projekt spolu s družstevníky realizovat a financovat z bankovního úvěru.

Praha 11 by měla za to, že poskytne pozemek s právem stavby, získat v domě zhruba třetinu bytů. „Naší ambicí je pokusit se dotáhnout projekt ke stavebnímu povolení do voleb v roce 2022, tak aby další politická reprezentace po nás mohla stavět,“ dodal místostarosta. 

Fotogalerie
11 fotografií