Johnové je trnem v oku hned několik faktorů. Zejména to, že osiřelé děti, popřípadě opuštěné či odebrané rodičům, nemají možnost prožít svůj dětský život na jednom místě. Státní orgány, eventuálně soudy, totiž o jejich přidělení rozhodují bez ohledu na to, kde vyrůstaly. „Třeba naše zařízení je zdravotnickým zařízením, do kterého jsou umístěné děti do určitého věku. Když mají začít chodit do školy, bývají přeloženy do jiného domova či zařízení, často mimo Prahu, protože zde není volná kapacita nebo je to podle soudu vhodnější,“ vysvětluje ředitelka Dětského domova Charlotty Masarykové ve Zbraslavi Radka Soukupová.

„Roztříštěnost tohoto systému pak nese to, že se s dětmi zachází velice necitlivě,“ domnívá se Johnová. „Děti bývají bezcitně na základě soudních rozhodnutí vytrženy z prostředí, které důvěrně znají léta, nejen do jiného prostředí, ale i do jiného města. Často pak jsou zpřetrhány veškeré vazby, které děti ve svém okolí navázaly.“

Naráží tím na fakt, kdy musí být děti v určitém věku přemístěny do jiného zařízení, a to bez ohledu na sourozence, zvláště je-li některý z nich zdravý a jiný handicapovaný. Děti s postižením totiž dle vlastních stanov řeší ministerstvo zdravotnictví, kdežto zdravé dětí řeší ministerstvo školství. Stává se tak, že oba sourozenci vyrůstají někde jinde. „Z našeho pohledu se jedná o nelidské zacházení,“ uvedla Johnová. Magistrát tak hodlá situaci alespoň na krajské úrovni řešit.

Místo ústavu vlastní bydlení

Podle Johnové je obecně ústavní péče o děti v jakémkoliv věku škodlivá. Z toho důvodu vymyslela s ředitelkou Dětského domova Charlotty Masarykové na Zbraslavi Radkou Soukupovou řešení, jak dětem v nouzi zajistit život co nejvíce podobný tomu rodinnému – bez toho, aniž by se v různých etapách svého dětství musely stěhovat napříč republikou. Princip je jednoduchý – místo v dětském domově na Zbraslavi by děti ve skupinkách žily v pražských bytech, kde by se o veškeré jejich potřeby starali pečovatelé.

Jeden takový byt už magistrát ve spolupráci s dětským domovem přímo ve Zbraslavi obstaral, a zda tato idea bude proveditelná v praxi, ukážou následující měsíce. Žít v bytě budou čtyři děti – přičemž jedno z nich bude handicapované. Mezi nimi budou i dva sourozenci, kteří původně měli jít z domova na Zbraslavi do domova v Dolních Počernicích, nicméně právě zásluhou Soukupové tomu tak nebude a chlapci budou moci nadále zůstat se svými kamarády na Zbraslavi.

„Šlo o šťastnou souhru událostí, kdy OSPOD uvítal naši ideu, že by se chlapci nemuseli stěhovat ze svého zažitého prostředí, a také soud vyhodnotil, že je pro děti lepší žít v normálním bytě, než je přesouvat do jiného zařízení,“ uvedla pro Blesk.cz Soukupová. Magistrát nyní ve spolupráci s domovem hledá další byty, kam by se pod péčí kvalifikovaného personálu mohly sestěhovat další děti. Dětský domov ve Zbraslavi se nyní může postarat až o 25 děti do věku maximálně sedmi let.

Co bude s domovem dál?

Pakliže se magistrátu podaří realizovat ideu, že by děti, které souhrou nejrůznějších okolností a vlivů nemohou vyrůstat v rodinném zázemí, byly umístěny do bytů, třípatrová vila, ve které Dětský domov Charlotty Masarykové funguje, by nezůstala prázdná a bez využití. „Máme v plánu rozšířit působnost dětského domova o nový typ služeb, které v Praze chybí nebo jich je nedostatek,“ zamýšlí Johnová.

„Byli bychom rádi, aby domov poskytoval ambulantní i poradenské služby, zároveň i terénní. Aby také disponoval nácvikovými byty pro matky s postiženými dětmi, které by potřebovaly zázemí a podporu,“ řekla dále. Prostory ve vile už se pomalu začínají uvolňovat a v nejbližších měsících radní odhaduje, že by se vila mohla vyprázdnit celá. Kdy přesně, nelze předjímat, nicméně už nyní se pro potřeby dětí rekonstruují byty v Praze 3 a další se hledají. Podle Johnové i Soukupové se pak děti budou do bytů umisťovat tak, aby odrážely jejich vlastní potřeby. Následná rekonstrukce by pak vilu připravila na nové využití. „V průběhu příštího roku bychom rádi nové služby spustili,“ uzavírá Johnová.
Fotogalerie
7 fotografií