Už 64 let malý, sladce vonící obchod s výlohou lahodně vypadajících zákusků a dalších cukrovinek neodmyslitelně patří k pražským Holešovicím. Po celou dobu je spojen s rodinou Ryvolových, kteří tu nabízejí laskominy dle receptur ještě z Rakouska-Uherska.
Obejdou se bez platebních terminálů, útratu vám paní Hana Ryvolová (84), nejstarší zástupkyně rodu, sečte na balící papír stejně jako v době, kdy sem na zmrzlinu chodil věhlasný režisér Otakar Vávra (†100). Dnes sem občas zamíří kromě mnoha dalších mlsounů třeba moderátor Aleš Háma (47) nebo na ovocný košíček zpěvačka Hanka Křížková (62). To vše ale už v červnu bude minulostí...
Vánoce to nezachrání
„Neumím si to představit, chodit krmit holuby vážně nebudu,“ prozradila paní Hana, s koncem své cukrárny se vypořádává jen těžko. „Lidé dnes míří spíš do supermarketů, i děti chodí na zmrzlinu jinam. O Vánocích a Velikonocích ještě něco prodáme, ale na udržení to nestačí. Uplynulá karanténa to jen zhoršila,“ uvedla žena, která za zdejším pultem prožila většinu života.
Obchod převzala po smrti manžela před 12 lety. Právě on zavedl recepty ze smíchovské cukrárny svého otce, kde se zase tvořilo podle zakladatele tradice moderního českého cukrářství Antonína Bergera (†69). „Nepečeme ze směsí, všechno to děláme sami se dvěma cukrářkami,“ ujišťuje paní Hana, s jejíž cukrárnou končí jedna sladká kapitola Holešovic.
Sladký život v Praze
„Život žijeme jen jednou, tak si ho pojďme osladit,“ znělo krédo babičky paní Ryvolové a celý život se jím snaží řídit, když servíruje dobroty s pravou šlehačkou, čerstvým ovocem a z poctivě zadělaného těsta. Tak, jak to okoukal její tchán v Bergerově cukrárně ve Vodičkově ulici. Ten také odmítal náhražky, vyráběl i vlastní čokoládu z kakaových bobů z Francie, jež prý dokonce ještě před začátkem 2. světové války před Němci nechal zazdít. Pro pražské cukráře byl vzorem on i jeho heslo: „Jednoduchost, kvalita, prodejnost.“
Nejstarší v Česku
První a tedy nejstarší kavárenský podnik provozoval nikoli v Praze, ale v Brně turecký obchodník Ahmed v roce 1702. Pražanům kávu nabízel přímo na ulici až v roce 1714 na křižovatce ulic Karlovy a Liliové jistý Deodatus Dajanus. Jeho národnost a pravé jméno jsou ale dosud nejasné. Ví se ale, že první kavárnu, kde bylo možné ochutnat i sladkosti, otevřel v domě U Tří pštrosů na Malé Straně. Největším a také nejbohatším cukrářem metropole byl však v roce 1613 Mikuláš Zelender, jehož dílo si vychutnával třeba rudolfínský astrolog Tycho de Brahe (†54). Pro šlechtice vytvářel složité sladké dekorace v podobě pávů či květinových košů.
