Na rozmezí městských částí Dubeč a Běchovice vznikl na jaře 2020 nový rybník. Ten nahradil tři stávající vodní plochy, které byly rozprostřeny mezi několik majitelů. Magistrát je od nich odkoupil a dal vzniknout jednomu velkému Lítožnickému rybníku, který bude po napuštění veliký o rozloze 11 hektarů. „Stane se tak čtvrtým největším v Praze,“ uvádí náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Za rekreací k vodě

Práce na zbudování nového rybníku, který zadržuje 376 metrů dlouhá a 5,2 metru vysoká hráz, začaly před třemi roky na základě dlouhých debat a rokování, co se zanedbaným kusem pražské přírody vůbec půjde udělat. Výsledek je do značné míry impozantní. Při procházce po hrázi po toku Říčanského potoka ani člověk nemá pocit, že se nachází v Praze, nýbrž v nějaké přírodní rezervaci.

„Původně zde byl velký rybník vysušen a v 50. letech minulého století měl vzniknout kopec z navozeného popílku. Díky tehdejším aktivním místním politikům k tomu nikdy nedošlo,“ váží si jich starosta Dubče Jaroslav Tošil (ODS). Jednu velkou vodní plochu tak nahradily tři menší rybníky, k nimž docházeli pouze rybáři. „Dříve šlo o nevábné místo, které nestálo za návštěvu. Bylo plné bahna a bláta, obrostlé zarostlými polnostmi. Nyní vzniká rekreační oblast, kam bude nejen pěkné se projít, ale i se třeba vykoupat, což doceníme zvláště v létě,“ dodal starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS).
Video
Video se připravuje ...

Mezi Běchovicemi a Dubčí vznikl na Říčanském potoce nový Lítožnický rybník. David Zima

Funkcí bude mít rybník hned několik. Napuštěním, které je odhadováno při příznivém, tedy deštivém počasí, zhruba do dvou měsíců vznikne součást biotopu přírodní památky Lítožnice, která bude podle Dana Frantíka, vedoucího oddělení péče o zeleň odboru ochrany prostředí magistrátu hl. m Prahy, větší, než je plocha Stromovky. „Součástí revitalizace bylo také vytvoření meandrů na toku Říčanského potoka po vzoru Ploučnice. Díky tomu se tok protáhl o několik set metrů a vznikl pozoruhodný přírodní park, jehož nádhera propukne naplno do několika let, až trošku více obroste přírodou,“ sdělil.

Kolem toku potoka také vznikly umělé tůňky, do nichž byly umístěny kusy mrtvého dřeva, což efekt přirozené přírody podtrhuje. Dalším neméně důležitým aspektem rybníku je boj Prahy proti klimatickým podmínkám. „Vodu v krajině kvůli přetrvávajícímu suchu musíme zadržovat. Praha to s bojem proti suchu myslí oproti vládě vážně a tady je důkaz, že když se chce, jde to,“ neodpustil si Hlubuček popíchnutí. Poslední důležitou funkci vyplní rybník coby součást protipovodňových opatření na toku Říčanského potoka a především Rokytky, do níž se vlévá.

Nový domov

Celkové náklady na zřízení rybníku byly vyčísleny na 45 milionů korun. Vyvezeno přitom bylo 87 tisíc metrů krychlových zeminy, která byla zužitkována na okolní pole. Více z žádného pražského rybníka takto najednou vytěženo nebylo. Očekává se, že do rybníku budou nasazeny ryby a bude zde umožněn rybolov, také že se k němu z nedalekých lesů bude tu a tam ubírat zdejší zvěř. Koho konkrétně zde můžeme potkat? Zeptali jsme se Jiřího Karneckého, specialisty na vodní toky z magistrátního odboru ochrany prostředí.

„Je zde běžná zvířena, z ryb třeba jelec tloušť nebo hrouzek obecný. Očekáváme ale, že by se měl zvýšit počet ryb a tedy i druhů, a to zejména v Říčanském potoku, kterému se díky meandrům navýšil objem zadržené vody téměř trojnásobně,“ sdělil Karnecki pro Blesk.cz. Z opeřeného zvířectva zde lze potkat volavky, motáka pochopa, ledňáčky a kachny, do budoucnosti možná kormoráni a potápky. „Co se týče obojživelníků, žijí zde skokani skřehotaví, skokani štíhlí a také ropuchy zelené. Z lesa by se sem mohli stahovat srny, zajíci nebo bažanti.“

Strašák klidu: Pražský okruh

Malebnost nově vzniklé lokality může nabourat snad jen Pražský okruh, který je plánovaný právě v blízkosti Lítožnického rybníka. „Měl by být veden pár set metrů od rybníku jižním směrem a pár set metrů severním by měla vést silnice I/12 mezi Běchovicemi a Úvaly,“ upřesnil Martan. „Určitě budeme při budování silnice požadovat protihlukové stěny ve směrech k Lítožnici, protože lze předpokládat navýšení hluku,“ dodal Tošil.

Fotogalerie
33 fotografií