V Praze v následujících letech vznikne Muzeum paměti 20. století, jež má návštěvníkům přiblížit podrobnou historii totalitních režimů na českém území, jejich oběti i odpor proti nim. Záměr schválili v pondělí radní města a vzhledem k tomu, že projekt podporuje i opozice, je pravděpodobné, že ho na zasedání 19. září posvětí také zastupitelé.
Neshody však panují v tom, kde bude muzeum nesvobody umístěno. „Je tady několik objektů ve vlastnictví hlavního města, ale my se domníváme, že je potřeba, aby v rámci muzea zasedli odborníci, kteří připraví projekt a podle něj poté Praha poskytne budovu,“ řekla radní Hana Kordová Marvanová (STAN).
Muzeum pod Stalinem
Už za bývalé primátorky Adriany Krnáčové (ANO) padl návrh umístit takové muzeum do prostor bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné. Tehdejší radní schválili memorandum, podle nějž měla v prostorách vzniknout galerie, jejich rozhodnutí však v prosinci 2018 nové vedení Prahy zrušilo. „Všechny tři strany (Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu) se usnesly, že tam nechceme žádnou stálou stavbu. Nejedná se o budovu, stále je to jen podstavec,“ uvedla tehdy radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě) s tím, že prostor se opraví a bude sloužit pouze pro dočasné instalace.
Právě Praha sobě proti umístění muzea do Stalinova pomníku protestovala nejhlasitěji. Podle šéfa hnutí Jana Čižinského, jenž je zároveň starostou Prahy 7, kde je Stalin umístěn, se minulé vedení města jen snažilo „postavit bývalé primátorce pomník“.
Současná opozice však prostory na Letné pod bývalým Stalinovým pomníkem považuje pro muzeum totality za nejvhodnější. „Praha mohla vdechnout nový život prostorům, které jsou ve špatném technickém stavu. Budeme proto prosazovat vznik muzea právě zde a budeme o tom chtít otevřít diskuzi na Zastupitelstvu hlavního města,“ řekl Blesk.cz předseda pražské ODS a zastupitel Tomáš Portlík a vyjádřil překvapení nad tím, že rada místo vyloučila. „Doufáme, že to není z důvodu, že tento prostor provozuje noční starosta a jeho společnosti v tomto místě prodávají alkohol,“ dodal.
Tato přinejmenším podezřelá skutečnost zaráží také dalšího opozičního zastupitele, Patrika Nachera (ANO). „Prostor pod Stalinem je v havarijním stavu, ale nevšiml jsem si, ze by ho chtěl starosta Čižinský opravovat. Pak se dozvíme, že v tom místě provozuje bar noční starosta Štern, který je také členem Prahy Sobě,“ uvedl.
Byznys nočního starosty?
Asistent radní Třeštíkové a zároveň noční starosta Jan Štern, jenž má ze své funkce v hlavním městě regulovat noční život a bojovat proti hluku a nepořádku, který v centru způsobují zejména opilí turisté, je skutečně společníkem ve firmě Containall o. p. s. (obecně prospěšná společnost). Ta má s hlavním městem uzavřenou smlouvu o výpůjčce prostor pod Stalinem, kde podle vyjádření na svém webu „prezentuje lokální mladou kulturu, která pod kyvadlem od května do září dostává prostor v rámci multižánrového projektu“.
Společnost má živnostenské oprávnění nejen na pořádání kulturních akcí a výstav, ale i na prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin – a alkohol se na místě skutečně prodává, lidé si ho při oněch kulturních akcích mohou koupit na tamním baru.
„Na základně nájemní smlouvy zde může být občerstvení poskytováno jako doplňkové v rámci kulturního programu. Podobně je tomu například v divadlech. Nájemní smlouvu jsme uzavřeli se společností Containall o.p.s. a ta je i provozovatelem,“ řekl Blesk.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman. Ve smlouvě je navíc výslovně uvedeno, že objekt nesmí být využíván ke komerčním účelům, podle Hofmana je ale samotné občerstvení s barem provozováno mimo prostory. „Vnitřní prostory objektu slouží pouze jako zázemí, tedy sklad,“ uvedl.
Podle Jana Čižinského jsou obvinění opozice nesmyslná, v místě podle něj funguje nezisková organizace, ne hospoda, která majiteli vydělává peníze. „Letná je unikátní místo, park, který slouží k odpočinku Pražanům, a my jej nehodláme poškodit dopravou s turisty mířícími do muzea. To tam navíc není možné ani technicky vybudovat,“ vysvětlil Blesk.cz s tím, že pro muzeum se v Praze nabízejí vhodnější místa, například budova Borůvkova sanatoria, kde zemřel Jan Palach a Josef Toufar.
