7°C
Blesk.cz: Pane starosto, ustavení koalice ve vaší městské části trvalo z celé Prahy nejdéle. Konkrétně to bylo 136 dní, což jen o čtyři dny nepředstihlo dosavadní rekord z roku 2006. Čím taková situace vznikla?
Jiří Dohnal: „Povolební situace byla ve srovnání s jinými městskými částmi velmi složitá. Dílem to bylo i kvůli povolební strategii, kterou jsme v Praze 11 jako jediný politický subjekt sepsali. Ihned po volbách se rýsovaly dvě možné varianty koalice, buď mezi Piráty, Hnutí pro Prahu 11 (HPP 11) a ještě třetím subjektem, nebo v rámci nynější čtyřkoalice. Jelikož se však nenašel nikdo, kdo by byl ochoten jít do koalice s HPP 11, které volby vyhrálo, po dvou měsících jsme jednání ukončili a věnovali jsme se jednání o vzniku nynější čtyřkoalice.“
Ani tam však shoda nenastala hned. Hodně se hovoří, že ji prodlužovaly zejména personální spory, v rámci kterých jste například odmítali, aby do nynější rady usedl bývalý starosta Petr Jirava (ANO). Ten v ní přesto post radního zastává. Nebylo lpění na tomto požadavku zbytečné?
„Je pravda, že jednou z podmínek, se kterými jsme do povolebního vyjednávání šli, bylo opravdu nesetrvání pana Jiravy v radě. Nicméně určitě se nejednalo jen o personální neshody. Koalice o čtyřech stranách není úplně standardní, s čímž souvisely různé průtahy. My jsme těch podmínek měli zhruba pět, i když nám v praktické rovině bylo zřejmé, že je nelze vyjednat všechny. Disponujeme devíti křesly v zastupitelstvu, zatímco strany ANO, ODS, TOP 09 se STAN, kteří po volbách vydali memorandum o společné spolupráci, disponují celkem osmnácti křesly. Vyjednali jsme nicméně tři z našich požadavků, což při složitosti jednání lze spíše než za zbytečnost považovat za úspěch.“
Jak byste zhodnotil vývoj Jižního Města v posledních letech?
„Na Jižním Městě žiji od roku 1980. Zažil jsem v podstatě jeho počátky. Například na základní škole nás bylo z jednoho ročníku tolik, že nás museli kloubovými autobusy hromadně vozit na výuku do ZŠ Plamínkové na Prahu 4. Rád na toto období vzpomínám, ale myslím si, že za těch 40 let, které uplynuly od výstavby sídliště, se Jižní Město posunulo hodně dopředu a správným směrem. Dnes vypadá hezky, domy jsou opravené, rozšířila se zeleň. Myslím si, že dnes je Jižní Město plnohodnotnou částí Prahy s atraktivní zástavbou, třemi lesy i kvalitní dopravní obslužností.“
A z hlediska bilancování předešlého vedení radnice? V čem byste na něj rád navázal, čím se odlišil?
„V roce 2014 vyhrálo volby HPP 11, které vytvořilo koalici s ANO a TOP 09. Jenomže tato koalice vydržela necelé dva roky kvůli vzájemným osobním animozitám. Pro současné vedení je to určité poučení a věřím, že se něčemu takovému vyhneme. Z toho co se naopak povedlo, a na co bych rád navázal, bylo zastavení privatizací bytů. Prodávat byty v době, kdy je po nich velká poptávka, není šťastné řešení. Tím spíše, že tím městská část přichází o pravidelný příjem do svého rozpočtu z nájmů.“
V čem tkví hlavní problémy Prahy 11?
„Je zapotřebí rozvíjet občanskou vybavenost, která zde maličko chybí, čili služby, obchody. Rád bych, aby městská část i za sníženou cenu poskytovala své nebytové prostory právě těmto službám. Dále na Jižním Městě schází zhruba 3 000 parkovacích míst. Ale panuje koaliční shoda v rámci zbudování alespoň dvou nebo tří parkovacích domů. A jelikož se z převážné většiny Jižní Město skládá ze sídliště, rádi bychom vysázeli více stromů. Odhadem i třeba několik tisíc.“
Na území Prahy 11 se nachází čtyři stanice metra. Vyjma Chodova však jejich okolí nejsou příliš chloubou své oblasti. Není i zde nějaký prostor, jak tato prostranství zkrášlit?
„Metru Chodov v tomto ohledu velmi napomohlo vybudování obchodního centra. Co se metra Háje týče, tam nás nejvíce trápí prostranství u metra, kde nezřídka obtěžují kolemjdoucí lidé bez domova. V současné době se nicméně řeší územní studie na revitalizaci tří ostatních stanic metra, v rámci kterých se budou moci i obyvatelé vyjádřit k tomu, jak k lokalitám přistupovat.“
Pomineme-li už nedostatky, čím hodláte Jižní Město do příštích let rozvíjet nebo obohatit?
„Demografická křivka napovídá, že do budoucna na území Prahy 11 nebude přibývat seniorů. Na to bychom rádi zareagovali tak, abychom sem přivábili zejména mladé obyvatele. Územní rozvoj je klíčový, protože město, které stagnuje, se nerozvíjí, a toto je jedna z cest rozvoje.“
Jakým způsobem?
„Základem je nebát se domluvit s magistrátem či se soukromými subjekty na nové bytové zástavbě. Ovšem v rozumné míře. Existují rozvojové lokality, o kterých bychom se chtěli bavit. Zároveň se rozebíhá stavba Areálu ledových sportů při ZŠ Ke Kateřinkám, což je jeden ze zářných příkladů, kdy zde vzniká projekt ve spolupráci hlavního města, městské části a soukromého investora. Řeší se i možnost vzniku atletické haly. Neméně stěžejní je komunikace s obyvateli. Jestliže se objeví nějaký stavební záměr, tak je důležité jej neskrývat před veřejností, ale naopak veřejnost zapojit do rozhodování o něm.“
Praha 11 je jednou z nemnoha městských částí, kudy nevede tramvaj. Už v minulosti se hovořilo o tom, že by se to mohlo změnit. Je toto téma pro stávající koalici aktuální?
„Skutečně existuje určitá vize v územních plánovacích dokumentech, že by tramvajová trať byla vedena ze Spořilova na Opatov a následně na konečnou autobusů Jižní Město, tedy do ulice Opatovská. Zatím však nejsem schopen říct, jak moc prioritní to je jak pro hlavní město, Dopravní podnik i pro nás, zejména s ohledem na jiné budoucí investice.
Kam tedy hodlá městská část ještě letos vynaložit největší investice?
„Jednoznačně rekonstrukce ubytovny Sandra, jejíž cena je odhadovaná na 300 až 350 milionů korun. Další nezbytností je dostavba západního křídla ZŠ Chodov, kde se pohybujeme okolo 130 milionů korun. Ta je těsně před finalizací. Schází pouze dořešit právě financování dostavby, která je velmi žádoucí. Pokud vím, v rámci všech devíti základních škol v Praze 11 mají tamní pedagogové nejhorší podmínky, poněvadž v kabinetech jich sedí pohromadě více, než je únosné. Tyto dvě investice jsou pro městskou část prioritní a ještě letos by se měly spustit.“
