Zajímavé je už to, proč stanice nese název právě po husitském kazateli. „Želivský neměl se stanicí místně společného nic, nejspíš zde ani nikdy nebyl, protože to byla krajina daleko za Prahou. Ale na rok otevření stanice, tedy 1980, připadalo 600. výročí jeho narození,“ popsal v pořadu Selfie z Prahy architekt Petr Kučera.

Husitskou dobu připomíná i mozaika od Jiřiny Adamcové. „Mozaika měla ideologický podtext. Měla ukázat revoluční tradice československého lidu a odvolávala se na husity, protože komunisté považovali husity za své jakési předchůdce. Takže je zde spojení slavné revoluční historie s tehdejší socialistickou přítomností,“ vzpomíná Kučera.

Pozadí mozaiky tvoří starobylá zeď z opukového kamene, což je nejstarší kámen středověké Prahy. Když si cestující mozaiku prohlédnou, vidí Pražany, chudinu i husitské bojovníky s tehdejšími nástroji, jako byl řemdich nebo pavéza.

Zařízení proti větru i hluku

Ocitnete-li se na eskalátorech a podíváte se nad sebe, spatříte horizontální lamely. „Ty měly trojí účel. Jednak bránit pohybu větru a hluku ze stanice směrem nahoru a jednak sloužily jako nosiče reklamy. Jenže paradoxem je, že v dobách komunismu nebylo co propagovat, zatímco dnes jsou reklamní plochy umístěny vedle a tyto jsou prázdné,“ říká architekt.

Právě reklamní nosiče po stranách eskalátorů jsou jediným moderním zásahem. „Jinak si stanice zachovala původní podobu. Je zde původní obložení, původní systém zapuštěného osvětlení. Opravdu je ze stanic metra nejzachovalejší,“ zmiňuje Kučera.

Podle něj měly stanice na trase áčka od začátku působit trochu tajemně. „A jejich barevné ladění odpovídalo jejich zaměření. Zde na stanici Želivského máme bronzovou barvu, která připomíná středověk,“ dodal.

Jak stanice metra Želivského vypadá? Kde v ní najdete skryté skvosty? Podívejte se na reportáž v pořadu Selfie z Prahy:

Video
Video se připravuje ...

V pražské kavárně po vás lezou kočky: Lidé je chtějí i jíst! A skvosty v metru, které míjíte. Matěj Smlsal, David Vaníček