Jirka přiznává, že nejprve se této práce bál. „Líbila se mi představa, že se podívám do jiného prostředí a kolektivu. Ale pohádky, co o tomto zaměstnání člověk slyšel, mě odrazovaly. Proto jsem si myslel, že tu zůstanu jen tři zkušební měsíce,“ popsal pro pořad Selfie z Prahy.
Teď je tu nadmíru spokojený, a to i díky kolektivu. „Lidi jsou ochotní držet pospolu. A i přesto, že pracujeme ve smutném prostředí, zažijeme tu spoustu zábavy. Kolega, se kterým ukládáme urny, je veselá kopa. To člověka, například při exhumaci těla, drží ve střízlivé mentalitě,“ říká.
Jirkův pracovní den začíná v 6 hodin ráno. Vypije si kávu a s nadřízeným probere plán, co ho čeká. On konkrétně nejčastěji otevírá hrobky a ukládá urny.
„Při ukládání bývá obvykle přítomna rodina. Když si přejí, tak pronesu i krátkou rozlučkovou řeč. Někdy to ovšem není na místě, jelikož pozůstalí jsou zlomeni žalem a já nechci otáčet nožem v ráně,“ vypráví.
Ačkoliv vyprávět veřejně historky se podle něj z úcty k pozůstalým nesluší, jednu přece jen zmínil. „Vzpomínám si, jak jedna rodina přijela uložit urnu babičky. Tedy jsme se sešli, já jsem připravil otvor do země, a když bylo vše nachystané, rodina zjistila, že babičku nechali doma,“ vybavuje si Jirka.
Na reportáž o hrobníkovi se podívejte v pořadu Selfie z Prahy:
Kromě ukládání uren Jirka i vykopává hroby nebo rozptyluje popel na Louce rozptylu.
Hrobník v košili a kravatě
Pokud tohoto hrobníka vidíte, překvapí vás svým oblečením. Jirka totiž nosí košili, kravatu, sako, společenské boty… Prostě jako by šel třeba na ples. Přitom v těchto šatech otevírá hrobky nebo pracuje s cementem.
„Myslím, že doba se změnila. Lidé si zaslouží mít k dispozici člověka, který ctí základní etiku. Vy když půjdete ukládat babičku, tak také nepřijdete v montérkách,“ vysvětluje.
Zajímavé jsou i reakce okolí na to, když někomu oznámí, že pracuje jako hrobník. „Většinou vykulí oči a otevřou ústa. Mým přátelům už to sice trochu zevšednělo, ale vlastně vždy se těší, až přinesu nějakou historku z práce,“ říká Jirka.
Změnit práci už nechce
Duchové ho prý strašit nechodí. Ani nemají důvod. „Já se v práci chovám natolik slušně, že žádnému zesnulému jsem neprovedl nic špatného. Takže na mě žádný duch nepřijde. A pokud ano, tak si možná bude chtít pokecat o tom, co jsme spolu prožili na místě, ale určitě mě nebude chodit strašit,“ myslí si.
Práci na hřbitově si Jirka opravdu zamiloval. Zaměstnání by už klidně až do konce života neměnil. „Já doufám, že budu hrobníkem co nejdéle. Pokud o mě zaměstnavatel bude i nadále stát, tak tady budu chtít klidně i umřít,“ dodal.
Všechny díly pořadu Selfie z Prahy najdete ZDE
