Podzimní procházka po pražských hřbitovech: Který si vyberete?

Kousek od Anděla, hned vedle rušné Plzeňské ulice, se nachází Malostranský hřbitov. Za jeho zdmi se skrývají staré náhrobky, sochy a hrobky obklopené vzrostlými stromy. Pohřbívat se tu začalo už v roce 1680 během morové epidemie. Poslední pohřby se zde konaly v roce 1884. Hřbitov pak postupně chátral a řadu let byl pro veřejnost uzavřený. Po rekonstrukci se v roce 2016 znovu otevřel. Najdeme tu také náhrobek malé holčičky, ke kterému lidé dodnes nosí květiny a drobné dárky. Váže se k němu legenda, která se v Praze vypráví už po generace.

Malostranský hřbitov v Praze

Autor: archiv redakce

Olšanské hřbitovy na Žižkově jsou největším pohřebištěm v Praze. Rozkládají se na více než 50 hektarech a jejich historie sahá až do roku 1680, kdy zde začali pohřbívat oběti morové epidemie. Dnes areál připomíná obrovský park plný vzrostlých stromů, starých hrobek a soch. Na některých místech náhrobky téměř zarůstají zelení. Právě na podzim, kdy cesty pokryje spadané listí a na hrobech hoří svíčky, stojí procházka Olšany za návštěvu. Odpočívají tu také známé osobnosti, například Jan Palach nebo Jan Werich.

Olšanské hřbitovy

Autor: Veronika Foltová

Praha Kam v listopadu v Praze zdarma: Svatomartinské slavnosti, prohlídky i koncerty!

Na Smíchově se nachází Malvazinecký hřbitov, kde se pohřbívá už od roku 1876. Se svými více než 13 tisíci hrobovými místy je čtvrtým největším pohřebištěm v Praze. Mezi vzrostlými stromy a starými hrobkami tu odpočívá řada známých osobností, například Karel Gott, Eva Pilarová, Ondřej Sekora nebo Daniel Nekonečný. Hřbitovu dominuje novorománský kostel svatého Filipa a Jakuba, kolem kterého stojí historické náhrobky a sochy. Na podzim zdejší cesty pokrývá spadané listí a během Dušiček se u hrobů rozsvěcují svíčky.

Hrob Karla Gotta

Autor: Blesk:Svackova Maria

Hned vedle baziliky svatého Petra a Pavla se nachází Vyšehradský hřbitov, jehož historie sahá až do 11. a 12. století. V roce 1869 se začal měnit v národní pohřebiště. Odpočívá tu řada významných českých osobností, například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Karel Čapek nebo Božena Němcová. Hřbitov má přibližně 1 200 hrobů a více než stovku hrobek. Jeho dominantou je Slavín, společná hrobka českých velikánů. Návštěva hřbitova může být také sladkou tečkou za podzimní procházkou po Vyšehradě a jeho hradbách, odkud je krásný výhled na Prahu.

Celý vyšehradský hřbitov je rozdělen na 15 sektorů.

Autor: Blesk - David Malík

Na pomezí Ďáblic a Střížkova se nachází druhý největší pražský hřbitov, který je světovým unikátem. Byl založen v roce 1912 a jako jediný hřbitov na světě se pyšní kubistickou architekturou podle návrhu Vlastislava Hofmana. Má ale také pohnutou historii. U severní zdi se nacházejí hromadné šachtové hroby obětí nacistického a komunistického režimu. Zajímavostí je zdejší Les vzpomínek, kde se popel zesnulých ukládá ke stromům místo tradičních náhrobků. Na podzim tak návštěvníci mohou projít nejen historickou částí hřbitova, ale i přírodním pohřebištěm.

Ďáblický hřbitov

Autor: Jan Dařílek

Nedaleko Břevnovského kláštera v Praze 6 se ukrývá menší hřbitov, který byl založen v roce 1739. Původně sloužil k pohřbívání mnichů z nedalekého benediktinského kláštera. Dnes tu odpočívají také známé osobnosti, například písničkář Karel Kryl, filozof Jan Patočka nebo básník Ivan Diviš. Oproti velkým pražským hřbitovům je Břevnovský hřbitov komornější a návštěvu lze spojit s podzimní procházkou kolem kláštera a jeho zahrad.

Pohřeb Olgy Kočkové, 23. února 2024.

Autor: Blesk:Rusinova Maria