22°C
Výstava není primárně zaměřena na nejznámější události 50. let, jako jsou politické procesy, kolektivizace nebo měnová reforma. „Chceme ten příběh 50. let rozvrstvit trochu jinak, než se klasicky vypráví, protože je to dekáda, která všechno změnila,“ řekl autor výstavy Michal Stehlík u příležitosti jejího zahájení.
Radikální proměna
Expozice popisuje radikální proměnu společnosti, ke které v této dekádě došlo. Lidé byli postaveni na stejnou úroveň, byly odstraněny elity a celá řada lidí odešla do exilu. „Je to obrovská společenská změna. Co se děje s venkovem, co se děje s průmyslem. Ta změna prostupuje všechno,“ okomentoval Stehlík ústřední myšlenku celé výstavy, kterou je změna.
Atmosféru výstavy doplňuje jak dobová muzika, tak i záznamy z politických procesů. K vidění je například druhý v Československu vyráběný televizor Tesla 4002A, hokejové rukavice Vladimíra Zábrodského, uniformu Sboru národní bezpečnosti z 50. let, poukázku z tábora nucených prací, soubor mincí, bankovek či šaty československé krasobruslařky Áji Vrzáňové z období před emigrací.
K vidění je i motor stíhačky, která v roce 1959 havarovala na území Československa. Oba západoněmečtí piloti se katapultovali a skončili v rukou československých bezpečnostních orgánů. Letci byli následně vyslýcháni a nuceni, aby emigrovali a zůstali v Československu, aby se propagandisticky využilo, že pochopili socialismus, což odmítli a byli vráceni na západoněmecké území.
Rozdělení výstavy
Výstava je systematicky rozdělena do čtyř částí, které 50. léta popisují z různých úhlů. První část se věnuje politice, včetně vykonstruovaných politických procesů. Druhá část se zaměřuje na společnost – hlavní tezí této části je ukázat, že v 50. letech se na pozadí radikálních událostí a změn žily i obyčejné životy.
Třetí část se věnuje kultuře a veřejnému životu, tedy tomu, co lidí během každodenního života vnímali. „Není to černobílé, jako fotografie z procesu s Miladou Horákovou, kterou tady samozřejmě máme. Ale je to barevná propaganda režimu. Jsou to spartakiády, je to veřejný prostor sportu, jsou to filmy i masová kultura,“ okomentoval Stehlík třetí část výstavy.
Čtvrtá část se věnuje zahraničí, a to jak návaznosti Československa na Sovětský svaz a východní blok, ale i exilu a studené válce. V souvislosti se studenou válkou se v té době mluvilo především o válce v Koreji.
Jak by novinář reportoval o 50. letech?
Součástí expozice jsou i čtyři fiktivní reportáže, ve kterých novinář svobodně reportuje o životu v Československu. Například je jedná o reportáž o váznoucích dodávkách masa způsobených kolektivizací nebo o reportáž z pohraničí, kde reportér „zjišťuje“, že pohraniční stráž nechání nás před „zlými imperialisty“, ale naopak drží občany Československa v zemi jako v obrovském vězení.
Kdy? Od 21. června 2023 a do konce května příštího roku.
Kde? Historická budova Národního muzea na Václavském náměstí.
Vstupné? Základní 350,- Kč, snížené 220,- Kč na celý muzejní komplex.
Na Karlově náměstí vyrostl vysoký stan prazvláštních kupolovitých tvarů. Promítá se v něm zhruba 20minutový film, který poukazuje o československých dějinách před rokem 1989. Vizuálně atraktivní, i když neveselé pokoukání. (2019) David Zima
