Výprava do hlubin Žižkova koně: „Řeckých vojáků nula,“ hlásí muzeum

Kolos postavený na místě, kde 14. července 1420 prolévali krev během bitvy křižácká a husitská vojska, tu shlíží na Žižkov a zbytek Prahy od roku 1950. Zásadního restaurátorského zásahu se Žižka dočkal mezi roky 2009 až 2011. Od té doby jej jednou za čas odborníci kontrolují – v roce 2016 a právě nyní.

Měly šmrnc a eleganci, většinou. Do šatníků zve výstava První dámy – móda a styl

„Prováděna je vizuální kontrola stavu bronzového pláště, dotažení šroubů na montýrkách uvnitř sochy. Pak také kontrola a čištění odtokových otvorů nebo vyhodnocení korozní rychlosti, tedy úbytku kovového materiálu v čase vlivem koroze, pomocí korozních kupónů,“ popsala Aha! Kristina Kvapilová, mluvčí Národního muzea, které na sociálních sítích oznámilo: „Revize proběhla na výbornou. Počet řeckých vojáků nalezených uvnitř koně: stále nula!“

Socha je poskládána z několika částí, jejichž spoje jsou také kontrolovány.

Autor: Národní muzeum

Detaily do poslední nitky

Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově vznikl už roku 1882 a s obří sochou se počítalo již při stavbě památníku. Vytvořil ji Bohumil Kafka (1878–1942) v novém velkém ateliéru v Praze 6. Každý detail ladil k dokonalosti, vše muselo být realistické. Koně tvořil podle plemenného hřebce slezského norika Albina Thesea. Model byl hotov v roce 1941, po skončení války se pokračovalo, aby roku 1950 k 530. výročí bitvy na Vítkově socha poprvé zazářila tam, kde stojí dodnes.

Podívejte se na záběry z první revize sochy:

Jako trójský kůň?

Muzeum ve svém komentáři naráželo na mýtus o trójském koni z řecké mytologie. Vypráví o lsti v závěru trójské války, kdy se skupina obléhajících Řeků pod vedením Odyssea ukryla do dřevěného koně, jenž byl falešným darem Trójanům. Když jej vtáhli do města, vojáci z něj vylezli, otevřeli zevnitř bránu a hrdé město Trója pak dobyli. Můžeme si oddechnout, koně na Vítkově nikdo neobývá.