Tou dobou se v Praze tvořila nynější vládnoucí koalice (SPOLU, Piráti a STAN), přičemž Pospíšilovo jméno figurovalo mezi možnými adepty na post radního pro kulturu. Právě z toho důvodu, pokud by byl radním skutečně zvolen, zmínil, že z vedení Musea Kampa odejde. V čele Správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která muzeum spravuje, seděl od roku 2016.

Rezignace s těžkým srdcem

„Na konci března schválila Správní rada Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových novelu stanov, která mi formálně umožnila podat rezignaci na post jejího předsedy,“ sdělil Pospíšil pro Blesk. „Po projednání se Správní radou a zapsání změn do nadačního rejstříku jsem ke dni 24. dubna 2023 rezignoval. Plním slib, který jsem dal svým voličům.“

„Přiznám se, že to pro mě nebylo úplně jednoduché, ale bych byl nerad příčinou zbytečných politických útoků na muzeum, které paní Mládková zakládala s těmi nejlepšími úmysly,“ uvedl dále.

Klenot Kampy

Museum Kampa založila sběratelka umění mecenáška Meda Mládková (†102) v roce 2002. Obsahovat měla především její početnou sbírku moderního umění, která obsahuje řadu světově unikátních uměleckých objektů.

Kvůli ničivým povodním, které tehdy v srpnu postihly nejen Prahu, ale i celou republiku, však muselo být oficiální otevření pozdrženo. Museum se totiž nachází v záplavové zóně přímo na nábřeží. „Objekt muzea je záplavě úplně odhalen, jeho protipovodňová ochrana je veskrze žádná,” podivoval se tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) pro Právo.

Pro muzeum, které bylo těsně před otevřením, povodně představovaly téměř jistou zkázu. „Paní Mládková se ale nevzdala se svého snu a snažila se opravdu seč mohla, aby muzeum jednoho dne zprovoznila a otevřela veřejnosti. V době, kdy ostatní propadali depresím, tak se ona zatvrdila a obdivuhodně muzeum obnovila,“ sdělil v dřívějším rozhovoru pro Blesk Pospíšil. Skoro by se až chtělo říct, že dle hesla, které s manželem razila, a které je mottem celého muzea: Přežije-li kultura, přežije národ.

Jako by vyšší síly chtěly, aby se Meda Mládková zasloužila o muzeum dvakrát,“ řekl dříve Pospíšil. K slavnostnímu otevření nakonec došlo v roce 2003, přičemž jedním z hostů slavnostního otevření byl exprezident Václav Havel s manželkou Dagmar. Od té doby se muzeum, ve kterém se konají výstavy moderního českého i světového umění, vypracovalo v jednu z nejprestižnějších kulturních institucí v Praze. Konají se zde i koncerty a divadelní představení v rámci Letní scény Musea Kampa.

Ve svém „rozloučení“ se s Prahou na muzeum zavzpomínala i manželka někdejšího ukrajinského velvyslance Olga Perebyjnisová, která třeba Hanspaulku, nebo právě Kampu a zdejší muzeum, označila na místa, jež jí přirostla k srdci: „Tam navštívím nějakou novou výstavu v muzeu Mládkových, pozdravím obrazy Kupky a vzpomenu si na hudebního génia Myslivečka, který tady na Sovových mlýnech spatřil světlo světa.“

V dobrých rukou

„Podařilo se nám zvládnout řadu krizí: povodně, požár, koronavirus, stoupající ceny energií,“ uvedl Pospíšil v nynějším vyjádření. Nejspíš i díky tomu je přesvědčen, že když už muzeum zvládlo toto, zvládne vše. „Zcela upřímně můžu říct, že je muzeum díky skvělým pracovníkům v dobrých rukou. A jsem si jist, že v tomto trendu bude muzeum pokračovat, aby nadále zůstalo pokladnicí moderního umění, jakou je,“ doplnil.

Video
Video se připravuje ...

V Museu Kampa vystavuje známý designér Rony Plesl Veronika Foltová

Fotogalerie
93 fotografií