Uvědomělé nástěnkářské skvosty či rudé koutky, i to připomíná výstava Zneužitá muzea, kterou Národní muzeum v Praze umístilo do své Nové budovy. „Jejím hlavním cílem je předat myšlenku, že předměty samy za své využití nemohou, vždy je v nich obsažen lidský skutek a dobová interpretace,“ řekl Blesku generální ředitel muzea Michal Lukeš. „Jejich současná reflexe nám usnadňuje historické poznání a vyrovnávání se s minulostí.“
S odstupem dekád se dá i žasnout nad tím, kdo a co bylo na minulých piedestalech předkládáno v angažovaných muzeích Klementa Gottwalda, V. I. Lenina a Julia Fučíka. A návštěvník si současně uvědomí, jak pomíjivá může být světská sláva, zvláště ta nucená. Jeden by se vynadivil, jaké „reklamy” se před desetiletími dočkaly nejrůznější persony či kulturní „dělnické“ akce.
Než přišla moderní média
„Muzeum Klementa Gottwalda vzniklo v roce 1952, tedy ještě ještě rok předtím, než u nás proběhlo vůbec první televizní vysílání,“ sdělila Jolana Tothová z Muzea dělnického hnutí, z jehož sbírek se výstava skládá. „KSČ proto vynaložila obrovské úsilí k prezentaci nejen muzea, ale socialismu samotného,“ vysvětlila, proč koncem 40. a začátkem 50. let vznikalo tolik propagandistických předmětů.
Mezi nimi bychom hledali především sochy, ale také plakáty či prapory. „Muzeum dělnického hnutí se přitom pyšní jednou z největších světových sbírek právě praporů a propagandistických plakátů,“ říká Tothová. Na výstavě je k vidění jen jejich ochutnávka. Gros spočívá v učiněných dělnických lahůdkách.
Čepice, manifest, „vesmírné“ vlaječky
Vedle prefabrikovaných bust ikon vyzdvihovaných komunistickou ideologií, Gottwalda, Lenina či Karla Marxe, lze i na této výstavě vidět unikáty. Třeba první vydání Komunistického manifestu v Londýně v roce 1848.
Své místo tu má také čepice prezidenta Antonína Zápotockého (1884–1957), již měl na hlavě při návratu z koncentračního tábora. Ta má, jak Tothová prozradila, pozoruhodnou „posmrtnou“ historii.
„Manželka Antonína Zápotockého si za svého života nechávala pozůstalost manžela u sebe. Čepici ale pro jednu příležitost zapůjčila na stranickou výstavu pro expozici v Sachsenhausenu. Už se jí nevrátila. Z výstavy putovala rovnou do muzea Klementa Gottwalda,“ uvedla s tím, že pokud šlo o propagandistickou reprezentaci bolševických ikon, neštítili se komunisté jít ani proti někdejší první dámě.
Za vlády komunistů nechtěný, ale nyní vystavený je rovněž tisk karikatury T. G. Masaryka (1850–1937) od Bedřicha Fritty (1906–1944) z 30. let 20. století. Z novější historie jsou k vidění třeba podepsané vlaječky – československá a sovětská – Vladimíra Remka a Alexeje Gubareva, které oba kosmonauti vynesli na oběžnou dráhu. Též z novější doby je model Jižního Města – největšího českého sídliště.
Výstava i na doma
Současně s otevřením výstavy pak Národní muzeum vydalo unikátní knihu Sbírky a politika, na jejíchž stránkách lze zjistit, jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč bychom se jimi i dnes měli zabývat.
Předražené infotabule v Praze? DPP za ně zaplatil 290 tisíc, ROPID o polovinu méně. Proč ten rozdíl?
„Zaměřili jsme se na otázky, jak uchopit a jak vytěžit bohatství materiálové škály předmětů, fotografií, filmů, dokumentů, knih či archiválií těchto sbírek coby svědectví naší minulosti, odrážející se v přítomnosti i v perspektivě budoucnosti,“ uvedli k ní autoři Pavlína Vogelová, Tomáš Kavka a Jolana Tothová. Zmíněný „trojlístek“ je také zodpovědný za uspořádanou výstavu. Titul také umožňuje s výkladem výstavy pokračovat a část exponátů podrobně prozkoumat i doma. Publikace je k zakoupení přímo v Národním muzeu.
Víte, že...
... stranická muzea u nás ve velkém vznikala v druhé polovině 20. století. Rychle mizet začala po roce 1989. Zatímco v jiných postsovětských zemích pak byly jejich sbírky rozprodávány a ničeny, v Čechách se sbírka zachovala v relativní celistvosti. Odhadem díky tomu Národní muzeum disponuje cca 700 tisíci položek ze sbírek dnes již uzavřeného Muzea dělnického hnutí, které fungovalo ve Vokovicích.
Kde: Nová budova Národního muzea, Václavské náměstí 68.
Kdy: Do 15. února 2023, denně od 10 do 18.
Vstupné: Základní 250,- Kč, snížené 150,- Kč.
Bolestné i absudní připomínky komunistické minulosti v podobě nejrůznějších propagandistických předmětů představuje na výstavě Zneužitá muzea Národní muzeum. David Zima
