9°C
Bedřich Feuerstein cestoval nejen mezi místy, ale také mezi obory. Malíř, architekt a designér se významně zapsal do světových dějin umění jako průkopník scénografie. Například zpracoval výtvarnou stránku divadelní hry Karla Čapka R.U.R., která obletěla celý svět. Dalšími významnými počiny, které měly mezinárodní přesah, byly stáž a spolupráce s věhlasným architektem - „virtuózem železobetonu“ – Augustem Perretem v Paříži nebo práce pro Antonína Raymonda v Japonsku na konci dvacátých let.
Křehký a kritický
Bedřich Feuerstein měl komplikovanou povahu. „Traduje se o něm charakteristika, kterou můžeme objevit ve vzpomínkách mnoha jeho současníků. Byl to člověk křehký, zádumčivý a melancholický. Též byl velmi kritický,“ vysvětluje Blesku autorka výstavy Helena Čapková.
Expozicí chce muzeum také ukázat, že šlo o zajímavější osobnost se spoustou přátel. „Bedřich se také rád smál, vtipkoval a tančil. Měl rozhodně komplikovanou a barevnou povahu,“ dodává. Jako architekt toužil najít perfektní tvar. „A protože tím byl možná trošku posedlý, nerad dělal kompromisy.“
Přetěžké břímě života
Byl z generace těch, kteří jako mladí prošli první světovou válkou. Ona „generace přejetá lafetou“, jak ji nazýval, v sobě nesla hodnotu oběti pro vlast. Po dlouhé krizi a nemoci, v jedno nedělní ráno v květnu 1936, už nesnesl nést břímě o něco déle.
Den před svou smrtí vhodil tajně obálku do schránky svému kamarádovi. „Ať tomuto někomu můžeš vypravovat, co mne potkalo a jak jsem dva a půl roku trpěl, jako se netrpělo v mučírnách středověku. A jak zbytečně. A nevydržel,“ popisuje v dopise na rozloučenou Bedřich Feuerstein kamarádovi Jaromíru Čihařovi.
Nesplněné přání
Podle Heleny Čapkové je z korespondence druhé poloviny dvacátých let evidentní, že se chtěl oženit, usadit a působit v Praze, kde by se věnoval navrhování veřejných budov. „Byl to socialista, takže mu záleželo hledat architekturu, která bude sloužit, bude veřejná a bude blahodárně působit na společnost,“ říká autorka výstavy. Proto se ucházel o projekty nemocnic, sanatorií a divadel. Kdyby jeho život tragicky neskončil, tak by možná něco takového lidem v Praze, jinde v Čechách nebo v Evropě zanechal.
Co čeká návštěvníka?
Expozice má chronologický rámec, ve kterém ukazuje několik významných témat a projektů. Zájemce má možnost nahlédnout do rodinného zázemí Bedřicha Feuersteina a vidět předměty, které užíval či si je zakoupil při svých cestách. Pozornost je věnována i architektově službě za první světové války nebo francouzskému či japonskému období.
Pracoval také pro Národní divadlo a spolupracoval s Osvobozeným divadlem. Dominantu celé výstavy tvoří velký model mezinárodní nemocnice sv. Lukáše v Tokiu, jež sám navrhl pro ateliér Antonína Raymonda a část budovy je dodnes v místě k vidění. Výstava se koná do 15. května 2022.
„Jsem velmi ráda, že tu máme dva nové modely budov. „Nejvíce mě těší nemocnice sv. Lukáše,“ popisuje svého favorita Helena Čapková. Detailní model byl trošku oříšek. Autorka výstavy se bála, že bude vystaven jen zjednodušený obrys.
„Museli jsme shánět a doplňovat místní fond o plány, aby se mohlo docílit detailu. Naštěstí nás podpořila Raymondova firma, která stále v Japonsku působí již od svého založení roku 1921. Modeláři z PK model s.r.o. se postarali o zbytek.
Kde: Národní technické muzeum, Kostelní 1320/42.
Kdy: Do 15. května 2022, út-ne 9–18 hodin.
Vstupné: 250,- Kč / 130,- Kč.
Autorka výstavy Helena Čapková Jan Dařílek
