Výstava s názvem Vavříny s vůní benzínu vznikla v rámci projektu ministerstva kultury na podporu národní kulturní identity (NAKI). Projekt běží od roku 2018 a potrvá až do příštího roku. Díky tomu mohli historici Národního technického muzea (NTM) zkoumat i období meziválečného automobilového sportu, jehož výstupem je právě zmiňovaná výstava. „Projekt NAKI je výzkumný projekt, kromě výstavy tedy budou následovat i odborné texty a publikace, některé se nám již podařily vydat, jiné na svoji chvíli teprve čekají,“ řekl na tiskové konferenci Arnošt Nezmeškal, ředitel Muzea dopravy v NTM.

Význam automobilových závodů

Výstava, která se nachází v suterénu NTM, je rozdělena do deseti kapitol. Část z nich popisuje vznik automobilismu v Československu po první světové válce, dále pak návštěvníky seznamuje s největšími meziválečnými automobilové závody v Československu jako byly závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště, Velká cena na Masarykově okruhu a závod 1000 mil československých. Vedle toho se návštěvníci budou moci seznámit i s dálkovými automobilovými expedicemi a nechybí ani informace o nejvýznamnějších automobilových sportovcích jako byli Eliška a Vincent Junkovi, Jiří Kristián Lobkowitz, Zdeněk Pohl a další.

„Automobilismus byl po první světové válce mezi lidmi přijímán s velkým despektem. Mohla za to jednak poválečná situace, kdy lidé trpěli následky války, ale také všeobecně přijímaný názor, že automobil je pouze pro nabubřelé zbohatlíky a takovýto stroj se nikdy nedosáhne masovějšího využití,“ připomněl kurátor výstavy Petr Kožíšek. „Bylo tedy třeba přesvědčit veřejnost, že auto je opravdu revoluční novinka a v tom měly právě pomoct různé automobilové závody pořádané napříč Československem,“ dodává kurátor.

Nadšení z rychlé jízdy

Výstava nezapomíná na pokrokově smýšlející jedince, kteří se, stejně jako dnes, nechali nalákat silnými motory a rychlou jízdou a i když se žádného sportovního podniku nezúčastnili, vydali nemalé finance a pořídili si sportovní vůz. „Tehdy ty automobily byly hrozně nepraktické. Rodinu na výlet ani tchyni s kufry na nádraží v nich odvézt nešlo, ale svému majiteli poskytovaly radost z rychlé sportovní jízdy. Nutno však říct, že takových automobilistů nebylo v meziválečném období mnoho,“ upozorňuje Kožíšek.

K vidění je 24 historických aut

Na výstavě je k vidění hned 24 historických automobilů, z nichž 7 je ze sbírek NTM, dva jsou vypůjčené ze sbírek mladoboleslavského Škoda muzea a zbývajících 15 exponátů pochází ze sbírek soukromých majitelů. „Rád bych upozornil na vůz Bugatti 51, se kterým byl velmi úspěšný Jiří Kristián Lobkowitz, který se na Velké ceně v Brně s tímto vozem umístil na 4. příčce, což je dodnes nejlepší výsledek,“ řekl Kožíšek.

Po Lobkowitzově tragické smrti získal automobil Zdeněk Pohl, který s ním závodil v roce 1933 a 1934 na Masarykově okruhu v Brně. „Oba roky ho zbrzdila technická závada, v roce 1934 nedojel vůbec a v roce 1933 se umístil asi na osmém místě. Mohlo mu být však útěchou, že jako nejlepší jezdec na pneumatikách Baťa získal finanční odměnu 100 tisíc korun, kdežto vítěz závodu – Luis Chiron – pouhých 80 tisíc,“ uzavřel úsměvnou historkou představení výstavy její kurátor Petr Kožíšek

Video
délka: 00:50.26

V Národním technickém muzeu je k vidwní výstava s názvem Vavříny s vůní benzínu, která mapuje automobilový sport v Československu mezi světovými válkami. Veronika Foltová

Fotogalerie
22 fotografií