Stavitel Bedřich Kovařovic nechal vilu postavit v letech 1912 – 1913 podle návrhu architekta Josefa Chochola. „Josef Chochol byl vrstevníkem Pavla Janáka, kterého lze považovat za zakladatele kubismu. Janák se ve svých textech z let 1910 a 1911 odklání od do té doby populární racionální moderny představované především Janem Kotěrou. Kritizuje tento styl především proto, že je podle něj příliš pragmatický a navrhuje styl nový, který tyto ideje rozbije,“ řekl Blesku průvodce Martin Bělohradský, který je dobrovolníkem festivalu Open House Praha 2020.
Nová čtvrť
V roce 1910 koupilo hlavní město pevnost Vyšehrad a pod jejími hradbami měla vyrůst nová vilová čtvrť. „Z velkého a ke geniu loci na tehdejší pražské poměry současně velmi citlivého projektu se podařilo uskutečnit jen minimum. Kromě zmiňované Kovařovicovy vily to byl rodinný trojdům Františka Hodka, Bratří Bayerů a Antonína Belady a na Rašínově nábřeží, v Neklanově ulici vyrostly ještě dva nájemní domy,“ píše Zdeněk Lukeš ve sví knize Slavné pražské vily.
Výjimečná kolonie Baba: Funkcionalistické vily pro pražskou smetánku dostaly titul Evropské dědictví
Krátké období kubismu
Martin Bělohradský ale upozorňuje na to, že ten pravý kubismus se stavěl opravdu jen velmi krátkou dobu. „Krystalický kubismus, který v ploše využívá především trojúhelníky, čtverce a obdélníky a v prostoru krychle, kvádry a jehlany, se stavěl asi jen dva roky. Proto těch klasických kubistických vil je minimum. Stavěly se jiné budovy, ale těch obytných minimum,“ vysvětluje.
Další zajímavostí je i zahrada zmiňované vily. „Ta koncepce zahrady a vily vychází z nedaleké novogotické katedrály na Vyšehradě. Toho si ostatně všiml pan architekt Švácha, který dohlížel na průběh rekonstrukce v devadesátých letech,“ vysvětlil Bělohradský.
Vilu si původní majitel moc dlouho neužil. V roce 1914 byl Bedřich Kovařic obviněn z korupce a musel odstoupit z městské rady. Tehdejší novináři si smlsli nejen na jeho osobě, ale i na jeho na tu dobu velmi moderním domě.
Z interiéru se moc nezachovalo
Krátce po válce byl interiér vily přestavěn a tak se z původního, do detailu promyšleného interiéru zachovalo jen velmi málo. Zůstalo kovové zábradlí, dveře a okna. Pak vila dlouhá léta chátrala, i když podle Martina Bělohorského v 60. letech výrazně zvýšil zájem lidí o kubismus, rozhodně to nestačilo k tomu, aby tehdejší režim začal vilu opravovat.
Opravy se dočkala až v 90. letech. Naštěstí se zachovaly původní návrhy a plány, takže architekt Švácha mohl vilu uvést relativně do původní podoby. Dnes ve vile sídlí soukromé společnosti, a tak se do ní veřejnost běžně nedostane.
Otevřená bude o víkendu
V rámci akce Open House Praha 2020, která proběhne o víkendu 5. – 6. září ale bude přístupná. Návštěvníci tak uvidí suterén, který je prázdný a asi nejvíce zde vynikne genialita celé stavby. Dále pak zahradu a první patro. Určitě je dobré si všímat detailů. Kromě zajímavě řešeného schodiště jsou tu podle původních návrhů udělané repliky skříněk na hydrant i elektrických skříněk. Festival Open House Praha 2020 je zdarma, na prohlídky není třeba se nijak registrovat, stačí jen vystát frontu.
