Informativní plošná výstava celkem stručně seznamuje návštěvníka s výčtem architektonických počinů, které se v uplynulém roce podařilo realizovat, a které jsou v kritických parametrech něčím jedinečné. Kromě fotografií staveb se návštěvník seznámí i s jejich technickými specifiky, dobou výstavby, a především i s tím, které obdržely prestižní titul. Byly mezi nimi i některé pražské.

Zelený „drn“ v centru

Předsedkyni odborné poroty, architektku Radomíru Sedlákovou z Národní galerie nade všechny nadchl nejvíce tzv. DRN na Národní třídě, který kromě Stavby roku získal i Cenu primátora hlavního města Prahy. „To je budova, která rozdává radost na všechny strany, přitom ctí své okolí a jedinečně propojuje staré a nové do jedinečného celku,“ svěřila se Blesk.cz Sedláková.

„Letos v Praze vzniklo dost administrativních budov, ale DRN je skutečně mou srdeční záležitostí,“ uvedla dále s tím, že ji mimo jiné zaujala i třeba administrativní budova AFI Karlín Butterfly. Ta ovšem podle poroty na ocenění nedosáhla. „Má velice zajímavou fasádu, která je ověnčena zelení, což je zajímavý a chytrý způsob, jak přivést zeleň do města. Navíc nápaditě upomíná na průmyslovou tradici Karlína.“
Pozoruhodnou stavbou je podle Radomíry Sedlákové Karlín Butterfly, která kromě nápadité vizuální stránky budovy nabízí i fasádu s přírodními prvky.
Pozoruhodnou stavbou je podle Radomíry Sedlákové Karlín Butterfly, která kromě nápadité vizuální stránky budovy nabízí i fasádu s přírodními prvky.
Autor: Archiv soutěže Stavba roku

Nenápadné skvosty pod zemí

Mezi soutěžními celky se objevily i takové projekty, u kterých je estetika ryze podružná záležitost. Předsedkyně poroty jmenovala například rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči. „To sestává z neuvěřitelně rozsáhlých podzemních prostorů, které bych se nezdráhala pojmenovat jako symfonii pro beton,“ pravidla Sedláková, která ocenila i možné využití nadzemních prostor. Do budoucna by zde totiž mohl vzniknout veřejný prostor integrovaný se Stromovkou. I v tomto případě se bavíme o stavbě, kterou odborná porota poctila titulem Stavba roku.

„Dost se také zapomíná na kolektory, které mají svůj nesporný půvab a hlavně praktickou funkčnost, bez níž by město mělo problémy fungovat,“ sdělila Sedláková. Ten posledně vybudovaný, pod Hlávkovým mostem, se podle ní nadmíru vydařil. Čeho naopak v letošním roce lituje, že bytové projekty v Praze se nevykazovaly takovou kvalitou, jako v uplynulých letech.
Na Císařském ostrově vyrostla nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod.
Na Císařském ostrově vyrostla nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod.
Autor: David Zima

Citlivost na místě

Poslední pražskou stavbou, která vzešla ze soutěže s oceněním, konkrétně s Cenou Ministerstva kultury, je rekonstrukce historické budovy Národního muzea a výstavba spojovací chodby do budovy bývalého Federálního shromáždění. Celková doba prací trvala od roku 2015, přičemž podle Jana Kučery, ředitele výstavby z Metrostavu, se jednalo především o ohleduplnou, odpovědnou a řemeslně náročnou práci práci.

Národní muzeum v Praze
Národní muzeum v Praze
Autor: Karel Kopáč a archiv Blesku

„Na památce bylo před zahájením vlastních prací nutné udělat spoustu inventarizací, pasportů, průzkumů a ochran. Teprve poté se mohly provádět stavební, řemeslné a restaurátorské práce. Mohu říci, že rekonstrukce Národního muzea byla patrně asi největší a nejnáročnější ze všech podobných projektů, kterých jsme se zúčastnili,“ svěřil se s tím, že „na svědomí“ má společnost Metrostav například rekonstrukci Obecního domu, Lichtenštejnského paláce nebo Hlavního nádraží. Národní muzeum díky rekonstrukci dodnes doslova září novotou, ačkoliv navenek i uvnitř neztratilo nic ze své starobylosti.

„Snažili jsme se k tomu přistupovat opravdu co nejvíce citlivě. Fasádu jsme očišťovali a tam, kde byly potřeba omítku či štuky nahradit, tam jsme uplatnili speciální omítkovinu nebo jsme na kamenných prvcích použili k vyspravení poškození tzv. plomby, což jsou kusy přírodního kamene,“ přiblížil Kučera.

Rozšíření obzorů

Podle předsedy správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství Jana Fibigera by výstava mohla „otevřít nový pohled na Stavbu roku, která dosud končila slavnostním večerem s předáním ocenění. Proto jsme přikročili k dočasné výstavě, jíž doplňuje ještě expozice slovenské obdoby této soutěže.“ Očekává přitom, že by do svého uzavření mohla přivítat zhruba 1 500 návštěvníků, kteří budou mít z čeho čerpat inspiraci a rozšiřovat si obzory. „Jde o nejkomplexnější poučení o stavu naší současné architektury,“ uzavřel Fibiger.

Kde: Galerie ABF, Václavské náměstí 31.
Kdy: Do 31. ledna 2020, ve všední dny od 9 do 16 hodin.
Vstupné: Volné.

Video
délka: 00:55.13

Výstava 27. ročníku soutěžní přehlídky Stavba roku 2019 je situovaná do prostor galerie ABF. Ta se nachází přímo na Václavském náměstí. David Zima

Fotogalerie
55 fotografií