38 metrů hluboký a 414 metrů dlouhý čili v zásadě od jednoho břehu Vltavy ke druhému – takový je zbrusu nový kolektor, který hlavní město převzalo do svého užívání. Jedná se přitom o první zbudovaný kolektor po osmi letech. Přitom přínos sítě kolektorů v Praze je nezpochybnitelný, zrovna tak jako nákladnost na jejich zbudování.
Jen úsek pod Hlávkovým mostem stál téměř 559 milionů, přičemž se dříve předpokládalo, že částka půl miliardy bude dostačující. „Nárůst ceny souvisel s tím, že kolektor byl stavěn pod Vltavou, což jeho stavbu technicky velmi ztížilo,“ vysvětlila bývalá radní a nynější předsedkyně magistrátního výboru pro infrastrukturu a životní prostředí hlavního města Jana Plamínková (STAN). „Z dlouhodobého hlediska se však výstavba kolektorů Praze vyplatí i navzdor počátečním výdajům. Kdybychom jich měli více po centru, nemusely by být tak často rozkopané ulice.“
Unikátní i na Prahu
Síť kolektorů, které jsou vedeny v podzemí, je k dnešnímu dni dlouhá téměř 90 kilometrů. Nejnovější kolektor pod Hlávkovým mostem je tak spíše jen jejich „drobnou“, ačkoliv nikoliv nevýznamnou součástí. V několika ohledech je totiž jedinečný.
Veden je pode dnem Vltavy, prakticky pod pilíři Hlávkova mostu, díky čemuž dolů vede prozatím nejhlubší výtah do sítě kolektorů. Jen svezení se jím úplně dolů zabere zhruba minutu. „Výtah byl kvůli hloubce šachty zbudován speciálně pro tento kolektor. Dá se říci, že je prototypem,“ vysvětlil pro Blesk.cz Pavel Poloprudský coby technický dozorce investora. Stavba je navíc zajištěna přepážkami i čerpadlem, aby i v případě povodně zůstala v ideálním případě bez větší úhony.Stavba kolektoru trvala 27 měsíců a štola byla ražena z obou směrů. „Při setkání obou razících zařízení přitom došlo k odchylce pouhých zhruba deseti milimetrů, což je v tomto případě skutečně zanedbatelné číslo,“ vysvětlil Poloprudský. Celá konstrukce byla navíc zalita voděodolným betonem, kvůli tomu, že je veden pod Vltavou, čímž se jedná o první hlubinný kolektor, který byl rovnou zabetonován. „Vytěženo bylo 21 tisíc kubíků zeminy a horniny, betonu bylo užito na 4 tisíce kubíků,“ upřesnil hlavní stavbyvedoucí Radek Kozubík.
Propojenost sítí i oprava mostu
Nově bude možno kolektor využít pro vedení například sítí elektřiny, vodovodů či plynovodů. Ty byly doposavad vedeny skrz Hlávkův most. „Díky dokončenému kolektoru bude konečně moci začít samotná rekonstrukce Hlávkova mostu,“ vysvětlil náměstek primátora Petr Hlubuček. Nebýt kolektoru, celá rekonstrukce by se potýkala s velkými obtížemi. Nyní však zbývá pouze napojit nynější kolektor na stávající síť i pod povrchem. Kolektor je prozatím spíše štolou vedoucí odnikud nikam. Ne však nadlouho.
V první řadě se odhaduje, že v únoru by se tunel měl propojit se štolou Pražské energetiky, díky čemuž by došlo k propojení elektrického vedení. „V současné době mezi oběma tunely zbývá probourat zhruba 80 metrů,“ uvádí Kozubík. Do dlouhodobějšího horizontu připadá napojení kolektoru na zbytek sítě. Od té jej dělí až půl kilometru zeminy a horniny, kterou bude třeba technikou zdolat. „Napojení na síť kolektorů je odhadováno řádově na pět let,“ odhaduje Kozubík.
Kolektor je umístěn až v hloubce 38 metrů. Nad ním se nachází dno Vltavy. Do řeky se přitom přečerpává podzemní voda, která se do tunelu kolektoru může dostat. David Zima
