Inspiraci pro tvorbu není radno hledat, umělce si sama najde. Alespoň to tvrdí jeden z autorů vystavených fotografií Martin Polák: „Konáme tam, kde zrovna jsme, podle toho, co nás napadá,“ uvedl na představení výstavy, která podle toho také vypadá. Žádné složité vymýšlení nebo sofistikované a vyumělkované záběry. Sestává primárně z „portrétů“ soch, na které oba fotografové náhodou narazili v Białystoku na návštěvě jednoho z tamních muzeí.

Objevování pozapomenutého prominenta

„O Alfonsu Karném jsme zprvu ani nevěděli. Byla to náhoda, že nás svým dílem v muzeu oslovil natolik, že jsme ji s Martinem pojali jako téma,“ vysvětlil druhý autor výstavy Lukáš Jasanský. „Postupem doby jsme i zjistili, že je Karny neznámý i v Polsku, a to i v uměleckých kruzích. Přitom ve 20. století patřil k sochařským prominentům své doby,“ doplnil jej Polák.

Ostatně i proto v obou fotografech utkvěl zájem o tuto pozoruhodnou osobnost polského umění. Jasanský se nechal slyšet, že fotit takto díla některého ze známých sochařů, jako byl například Josef Václav Myslbek, by nemělo takový smysl, jako objevovat pozapomenutého umělce. Velkoformátové fotografie obou autorů se v prostorách galerie rozprostírají po dvou patrech.

Dole jsou k vidění barevné, nahoře černobílé. Oba autoři kladli při focení Karného soch, nejčastěji bust, důraz na to, aby zachovali autentičnost jejich prezentace v białystockém muzeu. „Fotili jsme tak, jak byly sochy vystavené a nasvícené,“ řekl Jasanský s tím, že prakticky o celé aranžmá se postarali zaměstnanci polského muzea, kteří dvojici bez problémů umožnili vznik této kolekce. V zásadě se tak jedná o plošnou promenádu napříč exponáty, které jsou vystavené v jiné instituci.

Portréty napříč historií

A co konkrétně fotografie zachycují? Nejčastěji významné osobnosti jak světových, tak především polských dějin. „Alfons Karny byl člověk silného vlasteneckého cítění,“ vysvětlila při představení výstavy její kurátorka Olga Malá. „Vybíral si osobnosti, kterých si vážil,“ dodává s tím, že v zásadě netvořil na zakázku.

Video
délka: 01:06

V Domě fotografie jsou k vidění snímky Lukáše Jasanského a Martina Poláka, kteří na svých cestách náhodou narazili na sochy polského zapomenutého sochaře Alfonse Karného. Výstavou se jej rozhodli připomenout. David Zima

Vidět jsou portréty Ernesta Hemingwaye, Vincenta Van Gogha, Alberta Einsteina i polského maršála a později premiéra Józefa Polsudského. Neschází asi nejslavnější polský skladatel Frederyk Chopin nebo romantický literát Adam Mickiewicz. Některé ze jmenovaných pozorovatel rozezná na první pohled, jiné díky popiskům. U mnohých však schází, což je podle fotografů „umělecký“ záměr. Návštěvníci se tak kolikrát musí jen domýšlet „kdo je kdo.“

Kdo byl Alfons Karny?

Polský sochař se narodil v Białystoku v roce 1901. Jeho žulové či bronzové sochy získaly mezinárodní ohlas na výstavách v Paříži či v Bruselu, ze kterých si v letech 1934 a 1937 odnesl Zlaté medaile. Do jeho tvorby se nejvíce promítla druhá světová válka, při které mu vyhořel ateliér, a nástup komunismu. Ani v socialistickém realismu se nicméně neztratil a v roce 1951 obdržel Státní cenu, o rok později Zlatý kříž za zásluhy, v roce 1988 titul Zasloužilý o národní kulturu. Zemřel v roce 1989, prakticky v předvečer pádu Železné opony.

Fotografická archeologie minulosti

Nynější výstava je součástí devátého ročníku Fotograf Festivalu, který se v Praze ve dnech 26. září až 14. listopadu koná s podtitulem Archeologie euforie: 1985-1995. Jak napovídá, hlavním tématem letošního ročníku bude Sametová revoluce, avšak v širších souvislostech. „Přišlo nám důležité, abychom se výročí věnovali trošku jinak. Proto jsme se jej rozhodli roztáhnout do období perestrojky i do let po roce 1989,“ uvedl kurátor festivalu Pavel Vančát.

Festival složený z několika tematických výstav má pojednávat o příčinách, událostech i následcích „revolučního“ roku 1989, a to nejen v bývalém Československu, ale i za jeho hranicemi. Zájemce může zaujmout například kolektivní výstava Obrazy konců dějin, která se chystá v Uměleckoprůmyslovém muzeu, nebo výstava Svoboda, kterou připravuje Fotograf Gallery. „Vyvrcholením bude výstava 1989 kurátora Tomáše Pospěcha, která připomene přímo události Sametové revoluce,“ sdělil Vančát. Instalovaná bude ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze od 14. listopadu.

Kde: Galerie hl. m. Prahy – Dům fotografie, Revoluční 1006/5
Kdy: Do 12. ledna 2020, úterý až neděle od 10:00 do 18:00, čtvrtek 10:00 až 20:00.
Vstupné: 120,- Kč plné, 60,- Kč snížené.

Fotogalerie
20 fotografií