Letošním rokem slaví česká egyptologie jubileum – 100 let existence. Při té příležitosti už stihla uspořádat pozoruhodnou výstavu Karlova Univerzita i Národní muzeum. Od konce července je další z nich, pojmenovaná Na březích Nilu, k navštívení také v Náprstkově muzeu.

Příběhy za poznáním

„Výstava je koncipovaná tak, že ji člověk může navštívit vícekrát a pokaždé pozná něco nového,“ uvádí Pavel Onderka, který je jedním z autorů výstavy, též i kurátorem sbírek Starověkého předního východu a Egypta Národního muzea. „Rozhodli jsme se představit méně známé předměty, přičemž prakticky každý z nich má svůj vlastní příběh.“ Vystavených exponátů se do šesti výstavních místností vešlo přes 500.

Video
délka: 01:44

Světem starověkého Egypta vás provede nevšední a obsáhlá výstava Na březích Nilu, která je do jara roku 2020 k vidění v Náprstkově muzeu. David Zima

Lidské i zvířecí mumie

Mezi nimi samozřejmě neschází ani ty, na které se návštěvníci těší pravděpodobně nejvíce: mumie. Kromě těch lidských jsou ovšem k prohlédnutí i zvířecí mumie. „Mumií bylo v Egyptě více typů,“ uvedl Onderka. „Například domácí, které sestávaly z těl posvátných zvířat, nebo třeba votivní, což byla zvířata obětovaná v chrámech.“

Mimo toho se Egypťané věnovali také mumifikaci masných produktů, které se pak vkládaly do hrobů, jako třeba zvířecí žebra nebo paroží. Pozoruhodných je třeba zhruba 20 mumifikovaných mláďat krokodýlů, zrovna tak jako mumifikované ryby nebo kočky. „Rentgenem jedné z nich jsme zjistili, že oproti schráně, ve které mumie kočky spočívá, je její tělo zhruba poloviční,“ uvedl Onderka. Ještě větší zvláštností jsou potom dokonce i dochovaná mumifikovaná vejce. „Nejspíše bez tepelné úpravy,“ usmívá se spoluator výstavy na otázku, v jakém stavu vejce Egypťané mumifikovali.

Život před tisícovkami let: Sranda i námaha

Výstava ani tolik nepopisuje egyptské dějiny, nýbrž zejména život a dobu tehdejších Egypťanů. Převážně je tomu tak formou nejrůznějších fragmentů nádob, talismanů, dokonce i dochovaných kusů pečiva. A věřte nebo ne, součástí je i pivo v amfoře staré 3 500 let. K vidění jsou zrovna tak i předměty každodenní potřeby, které povětšinou čeští egyptologové a archeologové v Egyptě objevili, jejich odhadované stáří se pohybuje v rozmezí 4. až 1. tisíciletí před naším letopočtem.

Během vykopávek narazili archeologové i na vak, ve kterém nalezli zhruba 20 mumifikovaných krokodýlích mláďat.
Během vykopávek narazili archeologové i na vak, ve kterém nalezli zhruba 20 mumifikovaných krokodýlích mláďat.
Autor: David Zima

Velkou devízou výstavy je její interaktivní část, která spočívá jednak v původní deskové staroegyptské hře, která není nepodobná nám dobře známé hře Člověče, nezlob se. Díky přiloženému návodu si ji návštěvníci mohou i vyzkoušet. Druhým velkým a vděčným lákadlem je „kapesní“ virtuální realita. Ta je promítaná prostřednictvím speciálního tabletu, který jednu z místností vcelku věrohodně vykresluje do podoby staroegyptské zahrady. Zároveň v druhém módu dokáže převést nástěnnou ilustraci egyptské zahrady do 3D.

Na své si na výstavě přijdou jak zvědavci a nadšenci do historie, tak i veselé kopy. Satirickou formou totiž jednotlivá tehdejší řemesla připomíná přeložená egyptská báseň. „Pojednává v podstatě o tom, jak tatínek se synem pluje po Nilu a komentuje nejrůznější povolání tak, aby se jim jeho synek vyvaroval,“ uvádí Onderka. „Nelichotivě se tak porůznu vyslovuje ke šperkařům, zedníkům i holičům.“

Podle egyptského poety má například zedník „nemocné ledviny, protože musí být venku na větru. Klade cihly a není oblečen. Jeho suknicí je šňůra na zádech a provázek na zadku. Ruce má sedřené a ztuhlé; hněte kdejaké výkaly.“ Synovi by básník nepřál ani povolání hrnčíře, neboť „je celý od hlíny, ačkoliv je ještě mezi živými. Ryje se v blátě víc než prasata.“ Zrovna tak nedůtklivý je i ke zpracovateli rákosu, který „pracuje nad své síly. Když ho poštípou komáři a ještě pokoušou písečné blechy, je úplně vyřízený.“

Ráj podle Egypťanů - práce a zase práce

Každá část výstavy je věnovaná konkrétní oblasti egyptské kultury: mytologie, zemědělství, hospodářství i zádušní svět. Ten je pro řadu lidí ztělesněním idyly. Jak taková idyla vypadala z pohledu Egypťanů, kteří se celý život dřeli, aby měli co jíst? Jak jinak, než prací. „Člověk se tehdy musel zasloužit o to, aby měl i v ráji co jíst a pít, aby byla všeobecná hojnost,“ uvedl ke zvláštnímu motivu, který je vyobrazen na obinadlu jedné z mumií Onderka.

Kde: Náprstkovo muzeum, Betlémské náměstí 1, 1. patro.
Kdy: Do 28. února 2020. Úterý, čtvrtek, pátek, sobota a neděle 10-18 hodin, středa 9 - 18 hodin.
Vstupné: Plné 100,- Kč, snížené 70,- Kč.

Fotogalerie
55 fotografií