Jižně od Prahy se v minulosti u Vltavy nacházela oblast s významným zemědělstvím. Byly to Modřany, obec, kde se po staletí nenacházelo prakticky nic jiného než pole a několik domů se starousedlíky.

Zlomový okamžik nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se u Vltavy začal stavět cukrovar. Z Modřan se postupně stalo významné průmyslové centrum. Získávání cukru z řepy znamenalo obecně velký krok dopředu, do té doby se v našich zemích zpracovával třtinový cukr.

„Kvůli vzmáhající se výrobě cukru z řepy začala kolem roku 1830 rafinace třtinového cukru upadat v celé Evropě. Českým zemím, kde se pěstování cukrové řepy skutečně dařilo, vynesla výroba ‚bílého zlata‘ dokonce světový věhlas,“ prozradil redakci Blesk.cz kronikář radnice Prahy 12 Jaroslav Kňap.

Pracovní příležitosti

Roku 1861 nechali cukrovar v Modřanech postavit na zelené louce podnikatelé Ferdinand Urbánek a Antonín Wagner, který byl také předsedou Sboru pro výstavbu Národního divadla, spoluzakladatelem Živnostenské banky a poslancem.

Historický snímek cukrovaru z roku 1910
Historický snímek cukrovaru z roku 1910
Autor: MČ Praha 12

„V období horečného rozvoje průmyslu dal cukrovar práci tisícům stálých i sezónních dělníků, techniků a úředníků. Místní rolníky zaměstnal pěstováním cukrové řepy. Lze říci, že tento průmyslový podnik zcela změnil charakter i tvář do té doby poklidné obce,“ vysvětlil Jaroslav Kňap.

Přínos pro místní zemědělce byl díky výrobě cukru značný, pro jejich rodiny tato práce znamenala nemalé přivýdělky v období zimy. Přesto se radikální změny, které do Modřan průmyslový rozmach přinesl, setkávaly s kritikou konzervativních starousedlíků.

Rychlý rozvoj

„Majitelé začali postupně cukrovar rozšiřovat a vybavovat novými a modernějšími stroji. V roce 1870 se začala surovárna proměňovat na rafinérii, která byla na tehdejší dobu velice dobře vybavena. Dokázala vyrábět sněhobílé homolky a od 90. let 19. století i tři druhy kostkového cukru,“ poznamenal kronikář Prahy 12.

Staré Modřany s cukrovarem, rok 1910
Staré Modřany s cukrovarem, rok 1910
Autor: MČ Praha 12

Majitelé cukrovaru byli na rozdíl od pamětníků doby před jeho výstavbou pokrokoví. Zasloužili se o rozvoj obce a podporovali veřejné sbírky. Jedním z nevyhnutelných kroků bylo zajištění lepšího dopravního spojení s Prahou a ostatními regiony, které odebíraly cukr. Do té doby do Modřan vedly pouze vozové cesty pro potahy.

Vlaky, voda a elektřina

„Povozem do Prahy se jezdilo horem přes Vyšehrad nebo přes Pankrác. Vyšehradský tunel byl postaven až před první světovou válkou. Cukrovar tedy inicioval a finančně podporoval postavení silnic a zejména železnice, která byla zavedena do Modřan v roce 1881. Proto byla trasa železniční dráhy vedena s ohledem na tehdejší řepná úložiště. 16. listopadu 1881 byla uvedena do provozu,“ uvedl souvislosti Jaroslav Kňap.

Prohlédněte si, jak to kolem cukrovaru vypadá v současnosti:

Video
délka: 00:52
720p 480p 360p 240p

Okolí bývalého modřanského cukrovaru Matěj Smlsal

V prvních měsících provozu sloužila trať výhradně potřebám cukrovaru. Netrvalo ale dlouho a do Modřan přijel první osobní vlak s cestujícími. Bylo to 1. března 1882. Trať končila v průmyslovém areálu, ve středu obce došlo k vytvoření železniční zastávky až po první světové válce.

Průmyslový rozvoj do Modřan přinesl daleko víc než „pouze“ železnici. Roku 1892 se v obci objevil vodovod, o rok později začala v současné ulici K Vystrkovu fungovat tovární nemocnice. Později se z ní stala ordinace s čekárnou a byty pro úředníky cukrovaru. 14. prosince 1912 se díky pokroku v modřanských ulicích poprvé rozzářilo umělé elektrické světlo, které vytlačilo petrolejové lampy.

Smutný vývoj ve 20. století

Sotva stačil cukrovar přinést do Modřan všechny vymoženosti moderního světa, nastalo černé období jeho historie.

„Další osudy byly poněkud pohnuté. V průběhu první světové války výroba cukru značně poklesla, chyběly pracovní síly. Proto byli v cukrovaru zaměstnáni ruští, srbští a italští váleční zajatci. V roce 1922 první českou rafinerii pohltil koncern Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze,“ naznačil Jaroslav Kňap počátek úpadku cukrovarnictví v Modřanech.

Výroba krabic na cukr v modřanském cukrovaru v roce 1950
Výroba krabic na cukr v modřanském cukrovaru v roce 1950
Autor: Čestmír Jirů/ČTK

Organizační změny přineslo také období po druhé světové válce. Roku 1946 se cukrovar stal samostatným podnikem, v polovině 20. století pod něj spadaly také závody v Berouně a Uhříněvsi.

„Od 70. let význam cukrovaru stále upadal. Nepomohla ani privatizace státní akciovou společností Cukrspol Praha Modřany po roce 1989. Jejím největším akcionářem byla od roku 1994 společnost Eastern sugar, která se v roce 2000 stala majoritním vlastníkem. Tato nadnárodní společnost v roce 2002 ukončila provoz modřanského cukrovaru,“ přikročil k novodobým osudům podniku historik.

Demolice cukrovaru v Modřanech, rok 2005
Demolice cukrovaru v Modřanech, rok 2005
Autor: MČ Praha 12

Po tomto kroku došlo k postupnému propouštění zaměstnanců a utlumení veškeré výroby. O dva roky později se přikročilo k demolici cukrovaru.

„V červnu 2004 dokonce v jedné z budov hořelo. Požár vznikl při rozřezávání kovových armatur během demolice. Z kdysi tak významného podniku dnes zůstal pouze komín, který vyčnívá jako varovně zdvižený prst – nebo memento – nad okolím,“ uzavřel vyprávění Jaroslav Kňap.

Podívejte se, jak šel čas s modřanským cukrovarem:

Fotogalerie
29 fotografií