Soud s Janem Cimickým bez Cimického pokračuje: Promluvily důležité svědkyně

Výslechem svědka pro dnešek Obvodní soud pro Prahu 8 svůj program vyčerpal. Hlavní líčení je až do 22. února odročeno. Zmocněnci obětí po odchodu ze soudní síně nechtěli dnešní jednání žádným způsobem komentovat. Novinářům pouze sdělili, že je dnešní výpovědi nezaskočily, jelikož je znají již z přípravného řízení.

Tímto se loučíme se čtenáři dnešního online přenosu. Dění v kauze psychiatra Cimického budeme sledovat v následujících dnech i při příštím hlavním líčení.

Na žádost Miroslava Kučerky, obhájce Jana Cimického, byla po zbytek výslechu svědka vyloučena veřejnost. Přítomní novináři tak museli znovu opustit jednací síň. 

Soud dále přistoupil k výslechu svědka, jenž v roce 1999 pracoval jako novinář v jedné z televizních stanic. I on o Janu Cimickém chystal reportáž. "Připravoval jsem tehdy pořad, kde jsme se případem zabývali. Kontaktoval jsem několik žen a téměř všechny nechtěly mluvit na kameru. Vymysleli jsme, že k panu doktorovi pošleme dvě figurantky se skrytou kamerou. U jedné z nich došlo k podivnému chování, střídavě jí tykal, vyptával se jí na sex. Dával jí za domácí úkol vymyslet, jak na něj zapůsobit a podobně. Používal i akupunkturu, při které jehly zapichoval velmi blízko intimním partiím," uvedl novinář u soudu.

Reportáž podle jeho slov ale nakonec nikdy nevznikla: "Nic se ale neodvysílalo, protože se to pan doktor dozvěděl, při čtvrté návštěvě jí kopnul do té tašky a řekl jí, ať si najde jiného doktora. Už když jsme s pořadem začínali, tak mi v redakci říkali, že má pan doktor dlouhé prsty. Vícekrát se stalo, že články o něm někdo zastavil." Natočený materiál se podle něj ale nepodařilo dochovat. "Zůstala mi jen jedna kazeta, kterou jsem předal policii," řekl soudu svědek.

Při psaní článků se novinářka podle svých slov snažila kontaktovat i samotného Jana Cimického, ten jí prý však neodpovídal. Soudu ale také sdělila, že v době kdy se o dění v Bohnicích zajímala, sama čelila výhrůžkám: "Jednoho dne jsem šla domů z práce v podvečer, přišli dva muži, přitlačili mě na barák a řekli mi, že se nemám o pana doktora dále zajímat. Bylo mi tehdy 23, říkala jsem si, že nemá smysl to někam hlásit, nechtěla jsem strašit svou rodinu," svěřila se svědkyně soudu.

Svědkyně u soudu popsala, s čím se jí bývalá klientka doktora Cimického svěřila: "Nevzpomenu si na přesné detaily, je to 25 let. Žena se mi mimo jiné svěřila, že jí pan doktor Cimický vyhrožoval elektrošoky. Prý s nimi mluvil o sexu, nutil je k dotykům. Prý se o tom bály mluvit, že jim nikdo nebude věřit."

Jako další na řadu přišla svědkyně, která se před rokem 2000 jako novinářka o dění kolem psychiatra Cimického zajímala. „Pracovala jsem jako novinář a o panu doktorovi jsem se dozvěděla nějaké skutečnosti, které jsem chtěla popsat. Tehdy se mi ozvala žena, která se na psychologii v Bohnicích léčila a panem doktorem byla zneužívána. Žádala mě, abych s tím jako novinář něco dělala. Ozvaly se mi ještě asi tři ženy, napsala jsem o tom tehdy jeden článek, jelikož jsem neměla víc podkladů a podle právního oddělení redakce to bylo rizikové,“ řekla svědkyně soudu.

Krátce po třinácté hodině přerušené hlavní líčení pokračuje, soud přistoupil k výslechu soudního znalce Jakuba Šimka. Ten vypracoval psychiatrický posudek na Jana Cimického, jak ale soudu sdělil, žádnou duševní poruchu u něj neshledal: „Posuzovaného jsem vyslechl v květnu. Psychiatrickým vyšetřením nebyla zjištěna žádná závažná duševní porucha. Jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nejsou omezeny,“ řekl Šimek.

Obhájce následně požádal o vyloučení veřejnosti z jednání - prý kvůli tomu, aby mohl svědkovi položit tři dotazy. Soudce následně nařídil do 13:00 přestávku. Online přenos tedy bude pokračovat od 13:00.

Jako další svědek byl předvolán lékař z bohnické nemocnice. „Nemám pocit, že bych s tím měl souvislost, říkal jsem to už výslechu na policii. S panem Cimickým jsem neměl žádné výrazné pracovní vztahy, nechápu, proč jsem pozvaný. Od roku 1987 pracuji v Bohnicích. Nepracovali jsme na stejném oddělení. Znám jej, ale pracovní vazby jsme neměli, nebyli jsme kamarádi ani tak podobně. V té době jsem nic ve smyslu obtěžování o panu Cimickém neslyšel. Když odešel, říkalo se, že tam byl nějaký delikt, ale víc jsem nevěděl,“ uvedl lékař.

Co přesně měl klientce psychiatr Cimický dělat? „Popisovala osahávání, nepříjemné dotyky na intimních místech. Byla z toho vyděšená. Psychiatr jsem od roku 1978, s panem Cimickým jsem se setkala, jelikož jsem dříve pracovala v Bohnicích. Párkrát jsme spolu vedli nějaké psychoterapeutické skupiny. Když mi to řekla, byla jsem překvapená, ale důvěřovala jsem jí,“ uvedla lékařka u soudu.

Psychiatrička uvedla, že klientka byla v době zneužití nezletilá. „Byla tam se svou matkou, té řekla, že už tam nikdy nepůjde, což ji z mého pohledu zachránilo, postoj té rodiny je nesmírně důležitý z mého pohledu. V rámci tohoto řízení jsem se s takovou pacientkou setkala jednou, nicméně se s tímto jevem setkávám často. V některých případech jde obecně o sexuální násilí, někdy přímo od lékaře,“ uvedla.

Jako další na lavici svědků usedla další lékařka, psychiatrička, jíž se svěřila jedna z jejích klientek. „Měla jsem pacientku, která byla postižená a vyslýchaná v rámci toho vyšetřování. Klientka mě zbavila mlčenlivosti a jsem tady, abych potvrdila, co jsme spolu řešily. Obrátila se na mě před 20 lety, řekla mi, že má úzkostné deprese, byla hospitalizována. Mezi těmi příčinami byla i zkušenost s panem doktorem. Popisovala ji, ne do detailu. Následujících sedm let nevyhledala žádnou pomoc i přes to, že měla závažné problémy, myslím, že to na ni mělo dopad. Když jsme spolu pracovaly, zlepšila se. Prý to neoznámila dřív, protože se bála, je to běžné, znám to z praxe. Bojí se ponížení, mívají pocity studu, strach z dalších následků. Až když se přihlásilo víc žen, vyšla s tím na veřejnost,“ uvedla lékařka.

„Vím, že se o tom mluvilo i v Bohnicích mezi lékaři. Říkalo se, že zneužívá hospitalizovaných pacientek. První, kdo to řešil, byl pan ředitel Bašný. Myslím, že to bylo ještě horší pro věrohodnost těch žen, když to říká žena, která se léčí ze závislosti na drogách, je to těžké. Nikdo si tím nebyl jistý,“ uvedla svědkyně.

Obhájce se sexuoložky následně zeptal, kdo jsou ti další sexuologové, na něž si pacientky stěžovaly. „Dva jsou mrtví a ohledně toho třetího si myslím, že není mou povinností jeho jméno sdělovat,“ uvedla. A proč se tehdy ti ostatní neřešili? „My jsme s tím pracovali, sestavili jsme etický kodex a u některých kolegů se to řešilo kárným řízením,“ dodala.

Státní zástupkyně se sexuoložky zeptala na několik doplňujících otázek.

Popisovaly ženy konkrétně, co se jim stalo? „Nevím do detailu, u většiny z nich šlo o francouzský polibek, osahávání, manuální stimulaci penisu. O jejich věrohodnosti jsem v žádném případě nepochybovala. Když to řekne jedna o jednom lékaři, může člověk pochybovat, když se to ale opakuje, limitně se to blíží stoprocentní jistotě.“

Jaký to na ně mělo vliv? „Když se to stane jednou a klientka to vyhodnotí jako špatné a terapii ukončí, i tak to může mít vliv na její psychiku. Ve chvíli, kdy lékař sexuální násilí provádí kontinuálně například během hospitalizace a trvá to několik měsíců, na psychiku to musí mít devastující dopad.“

Advokátka obětí Lucie Hrdá se následně zeptala, co si z toho ženy odnesly. „Ztrátu důvěry, pocit viny, problémy v partnerských vztazích a sexuálním životě.“

Sexuoložka uvedla, že si klientky stěžovaly na několik jejích kolegů sexuologů. „Opakovaně zaznívala čtyři jména, řádově si stěžovaly vyšší desítky pacientek, týkalo se to všech čtyř jmen,“ uvedla s tím, že přesně neví, kolik ze stížností se týkalo Jana Cimického, ale byla to minimálně čtvrtina.

„Vždy jsem se ptala, zda to chtějí oznámit, ale nikdy nechtěly. Primárně šlo o to, že sexuální obtěžování v ordinaci je násilí z pozice moci, a tím, že to povolání bylo prestižní, mnoho z nich si proti panu Cimickému netrouflo vystoupit a pouze terapii ukončily. Ve chvíli, kdy se tohle děje a ona se neohradí, vyvolá to v ní pocity viny a zlobí se na sebe, že se nedokázala ubránit a říct ne. Konkrétně u pana Cimického mluvily o tom, že je významná persona a že má kontakty na vysokých místech, že by to popřel a ony by to neměly jak prokázat,“ nechala se slyšet lékařka.

Další svědkyní je žena, jenž pracuje jako sexuoložka a psychoterapeutka. „Od roku 1994 jsem pracovala v ambulantní sféře jako sexuoložka, v té době se na mě začaly obracet klinetky, které měly špatné zkušenosti od některých kolegů sexuologů, opakovaně zaznělo jméno pana Cimického. Jednou z žen, která se na mě obrátila s tím, že byla obtěžovaná byla (...) (jméno kvůli ochraně obětí nezveřejňujeme, pozn. red.), poprosila mě, zda se setkám s její sestrou. Setkaly jsme se asi dvakrát, říkala mi, jak ji Cimický sexuálně obtěžoval, včetně žádostí o sex. Byla ve špatném psychickém stavu. Dala jsem jí doporučení na jinou psychiatrii. Řekla mi, že to, co se stalo, oznámit nechce, tím to skončilo. Tím, že jsem s ní byla dál v kontaktu, měla jsem o jejím stavu průběžné informace,“ uvedla lékařka.

Cimického obhájce Miroslav Kučerka se Zdeňka Bašného zeptal, zda se v Bohnicích prováděly také prohlídky těla. „Myslím, že většina lékařů to nedělala,“ odvětil svědek. „A mohl psychiatr pokládat dotazy z oblasti sexuologie?“ tázal se dál obhájce. „Mohl, ptáme se na sexuální apetenci kvůli lékům. V rámci Bohnic v té době žádné jiné stížnosti nebyly,“ dodal Bašný.

Státní zástupkyně Marcela Adámková se psychiatra Zdeňka Bašného ptá, co mu Cimický řekl, když ho konfrontoval s druhou stížností na jeho nestandardní praktiky. „Stejně jako v prvním případě mi řekl, že se nic nedělo, že šlo o zmírnění tenze té dotyčné. Tím, že jsem chtěl ukončit pracovní poměr, byl dotčen,“ uvedl Bašný.

Bašný uvedl, že činy považoval vzhledem k tomu, jak je dotyčné popisovaly, za věrohodné. „O tom prvním jsem s ním hovořil, on řekl, že to tak nebylo. Já jsem ho požádal, aby s klienty jednal tak, aby si to nemohli takto vykládat, a když se to stalo podruhé, tak jsem mu řekl, že to považuji za nevhodné, a ukončili jsme pracovní poměr,“ uvedl. Mělo se prý jednat o doteky na místech, která s normálním vyšetřením nesouvisejí. „Šlo o nějaké osahávání, přesně si to nepamatuji,“ dodal svědek.

„Pana Cimického znám dlouhodobě, profesně od roku 1982. Vím, že byl obviněn ze zneužívání svých klientek v oblasti sexuálních aktivit. Na základě dotazů jsme se kvůli aktivitám, které s tím souvisí, rozešli v pracovním vztahu a Cimický odešel po dohodě z léčebny, v té době to byly dva podněty krátce po sobě. První byl dotaz od ředitele pojišťovny, zda praktiky, které vykonává, jsou běžné v našem oboru, já jsem řekl, že ne. Další bylo od známých klientek doktora Cimického. Nechtěly to zapsat jako stížnost a nechtěly jednat oficiálně, jednalo se pouze o dotazy, jestli je to standardní,“ řekl Zdeněk Bašný u soudu.