Batěk se narodil v Krašovicích, v domě, který postavili jeho rodiče v roce 1936, a žije zde dodnes. Vyučil se zámečníkem a až do důchodu pracoval v kaolínce v Kaznějově. Teď má ale velké trápení.
Za humny má totiž dva obrovské doly, Kaznějov a Trnová. Ty se mají spojit v jednu obrovskou sloj. To je již odsouhlasené. Jenže těžaři přišli teď s tím, že mezi touto slojí a obcí Krašovice bude ještě nový obrovský důl.
„Nikdo ho tu nechce. Vždycky tvrdili, že k nám nikdy žádný důl nebude zasahovat. Celý život jsem pro ně dřel, a takhle se mi odvděčili. Mohl jsem si užívat klid, ale budu mít ze života peklo,“ svěřil se Batěk.
Kaolinová hrozba
Obrovská díra v zemi s měsíční krajinou mu má vzniknout jen 300 m od domu. „Bude tu kravál a strašný prach. Na zahradě se nebude moci věšet prádlo, pěstovat zelenina. Všechno bude zaprášené. Nebude se moci ani větrat,“ řekl Batěk. To ale ještě není vše.
„Venku budu pořád dýchat nečistoty, ty se mi budou usazovat na plicích a budu brzy v háji. Prach s kaolinu je peklo. Vím, co říkám,“ dodal Batěk.
Na tahu je ministerstvo
Projekt lomu je teď ve stádiu projednávání vlivů na životní prostředí (EIA). Obce Krašovice a Trnová lom odmítly, Krašovice dokonce v referendu a odvolaly se kvůli posudku EIA k Ministerstvu životního prostředí (MŽP).
Lidé z Krašovic nechtějí další kaolinový důl, byl by jen 300 metrů od jejich domů Zbyněk Schnapka
„To když ale vydá souhlasné stanovisko, těžaři mohou podnikat další kroky, aby mohli kopnout do země,“ řekl starosta Krašovic Karel Limberk (49).
Územnímu plánu navzdory?
Jestliže MŽP zaujme k EIA negativní postoj, tak těžaři by měli projekt přepracovat nebo od záměru ustoupit. „Bojím se ale, že si stejně prosadí nakonec svou. Prostě nás obejdou. Máme v územním plánu, že se na našich pozemcích nesmí těžit. Oni svého dosáhnou tím, že si prosadí změnu územního plánu u obce s rozšířenou působností. U nás jsou to Nýřany, nebo na Plzeňském kraji,“ uvedl Limberk.
Nechtějí ho ani v Trnové
Důl nechtějí lidé ani v sousední obci Trnová. „Nesouhlasím, důl tady nechci. Tam, kde by měl být, je u nás poslední zbytek přírody, taková relaxační oblast, kam místní chodí na procházky. Ta by se nenávratně zničila,“ řekla Václava Šperková (58).
„Zmizí les, bude to totální devastace krajiny. Má stát moc blízko domů. Bude tu kravál, špína, prach budeme mít všude, nepůjde ani větrat,“ dodala Jarmila Vodičková (60).
Zástupce těžařů: Vše je ve hvězdách
Blesk.cz oslovil i i jednatele těžařů, firmu LB Minerals Pavel Bártu:
BLESK: Místní lom v referendu odmítli. Proč podnikáte kroky k tomu, aby dům vznikl?
„Teď posuzuje jeho vliv na životní prostředí EIA. Buď MŽP řekne, že to možné je, nebo není. Jsme teď v této fázi. Jak ten lom bude v budoucnu vypadat a jestli tam vůbec bude, to je druhá věc. Teď je to v režimu posuzování záměru EIA, což je ta úplně první fáze, která posuzuje, jestli to vůbec lze nebo nelze."
BLESK: Jestliže EIA bude pozitivní, budou následovat další kroky. Proč se tyhle kroky snažíte prosadit, když lidé důl nechtějí?
„Je to otázka, co nechtějí. Jestli nechtějí vůbec žádný lom, nebo jestli nechtějí takový lom, jak je teď v tom záměru navrhovaný."
BLESK: Chtějí, aby nebyl žádný lom.
„Jak říkám, může to tak dopadnou. My jsme teď teprve ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí a pak se od toho odvozují další kroky. Ty nemusí vůbec nastat."
BLESK: Proč je tedy pořád podnikáte?
„Protože ty kroky jsou rozjeté a my je musíme dokončit. To je jednoduché. Jestli tam nakonec důl bude či nebude a kdy to bude, to je ve hvězdách."
