Miliardový český poklad: Vláda už porcuje zisky z lithia pod Cínovcem, ale… Obcím hodí jen drobky?!
Ještě se ani nekoplo, ale vláda už ví, jak zisky z budoucí těžby lithia pod Cíncovcem přerozdělí. Z odhadovaných ročních příjmů přes tři miliardy korun ale plánuje dotčeným obcím dát jen zlomek. To šéfa Ústeckého kraje Richarda Brabce (ANO) nadzvedlo ze židle. Blesku sdělil, že bude požadovat víc!
Téma, které silně rezonovalo před parlamentními volbami v roce 2017, se vrací jako bumerang. A opět má výbušný potenciál. Tentokrát ne kvůli tomu, kdo vzácný kov bude těžit, ale co za to obce na Krušnohorsku mají dostat.
Je to kvalita
Zásoby lithia v oblasti Cínovce a Horního Slavkova chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prohlásit za ložisko strategického významu. Podle materiálu, který včera měla projednat vláda a který má Blesk k dispozici, jsou zásoby v dané lokalitě „v takové kvalitě, která je využitelná například pro baterie“. A jeho těžba bude mít blahodárné dopady na veřejné rozpočty.
Kolik dostanou?
Předpokládaný roční přímý příjem je 3155 milionů ročně. Jenže… „Z toho 2324 mil. Kč ročně bude příjem státního rozpočtu, 68 mil. Kč roční příjem obcí v Ústeckém kraji, 18 mil. Kč roční příjem Ústeckého kraje a 745 mil. Kč příjem ostatních obcí a krajů v České republice,“ kalkuluje MPO v materiálu.
Jak Blesku sdělila Miluše Trefancová z tiskového odboru rezortu průmyslu, 68 milionů mají dostat všechny obce v Ústeckém kraji. Nejvíce pak Dubí, pouze na jeho území se bude dobývat. „Dubí by proto mělo mít z celkové úhrady za vydobytý nerost 40 %, což činí příjem 20 milionů Kč,“ napsala Blesku.
Hejtman přitlačí
Další příjmy městu prý přinesou odvody za zaměstnance, daň z příjmu za zaměstnance, DPH, daň z příjmu právnických osob. S částkou pro obce – ale ani svůj kraj – není spokojen ústecký hejtman Brabec. „Navržený příděl do rozpočtů obcí Ústeckého kraje i rozpočtu Ústeckého kraje je nepřiměřeně nízký vzhledem k dopadům na obce i občany kraje. A určitě budeme požadovat víc,“ napsal Blesku hejtman Brabec.
Starosta: Je to nefér!
To, že by finanční prospěch z těžby měly mít také obce na opačném konci země, kterých se těžba nijak nedotkne, kritizuje starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS). „My to tady »odneseme« nejvíce. Když si vezmete, že 24 hodin denně, 365 dní v roce po dobu 25 let tady má probíhat těžba… Lidé mají obavy, jak to bude s vodou ve studni nebo jaký dopad to bude mít na nemovitosti. Je to nefér,“ řekl Blesku.
To je podle Trefancové dané „rozpočtovým určením daní za zákonné odvody“. Ani starosta není příliš spokojen s vymezenou částkou. Podle něj se původně kalkulovalo pro Dubí s pětinásobkem. „Teď se mluví o 20 milionech. Máme rozpočet 200 milionů a to je desetina. To není samospasitelné,“ dodal Kašpar.
Kauza lithium
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z horkých témat před parlamentními volbami v roce 2017. Tehdejší šéf MPO za SOCDEM Jiří Havlíček (48) podepsal memorandum týkající se těžby s australskou firmou European Metals Holdings. Později Havlíčkův nástupce Tomáš Hüner (65, za ANO) – po rozkazu svého šéfa Andreje Babiše (70) – memorandum vypověděl. Babiš argumentoval tím, že to požadovala sněmovna, která zrušení memoranda požadovala. „(Sněmovna) nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou. To uděláme,“ řekl tehdy Babiš.
Těžba v bodech
- Odhaduje se, že v ČR jsou asi 3 % světových zásob vzácného kovu. Naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.
- Plán je vydobýt 25 tisíc tun karbonátu lithia ročně, a to po dobu 25 let.
- Těžba by měla začít v roce 2027 společností Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ.
👍