Vše začalo před deseti lety. „Tehdy v místním kulturním domě byl kurz drátenictví, kde ukazovali, jak se drátují hrnky. Jsem český patriot, tak jsem se tam byla podívat. Zkusila jsem to, přirostlo mi to k srdci i rukám, našla jsem se v tom a u drátů už jsem zůstala,“ vzpomínala paní Hana.

Bylo jí jasné, že jde o řemeslo, které může záhy zcela zaniknout, tak se mu začala naplno věnovat. Informace ale sháněla obtížně. „Navštěvovala jsem antikvariáty a hledala knihy o tomto starém řemesle. Podle těch jsem zkoušela drátovat nádobí. Největší zkušenost ale byla moje metoda pokus a omyl. Tak jsem se všemu postupně naučila,“ řekla paní Hana. Dráteničina se tak stala jejím velkým koníčkem, povoláním je ředitelka Městského centra sociálně-rehabilitačních služeb v Domažlicích.

Zákazníci odevšad

Za rok opraví asi patnáct nádob. „Spravit si je u mě většinou nechávají chalupáři. Ozývají se ale i starší lidé z celého Česka, kteří mají letité mísy, hrnky či pekáče a s těmi se nechtějí rozloučit,“ uvedla.

Video
Video se připravuje ...

Hana Hrušková z Domažlic oživila staré řemeslo drátenictví Zbyněk Schnapka

Jak dlouho oprava trvá? „Třeba práce na keramickém pětilitrovém hrnci na sádlo či polévku představuje od slepení až po konečnou úpravu povrchu, kdy se vytáhne z trouby a potře se olejem, asi pět hodin,“ prozradila paní Hana.

Speciální přísada

Nejdříve se musí k sobě slepit střepy chlebovou kaší. „Používám kvasný žitný chléb v poměru kůrka - střídka 2:1. Vše rozmělním a přidám svoji tajnou speciální přísadu. Ta způsobí, že hmota je kašovitá a má vysokou lepivost. Pak nádobu zadrátuji. Potřu ji zvenku i zevnitř sádlem a dám na 10 až 15 minut do trouby. Tam se vše krásně zatáhne. Nakonec ji z venku pomažu olejem,“ popsala paní Hana.

Kvalita zvoní

Jak se pozná, že dráteník odvedl dobrou práci? „Když se oplet z drátu na míse či hrnku zatáhne, musí nádoba zazvonit. Pokud nezazvoní, tak je oplet špatně stažený a hrnec bude při vaření propouštět,“ vysvětila paní Hana.

K drátování se používá černý žíhaný drát. „Výhodou jím opravených hrnců je, že kov při vaření na plotně nebo pečení v troubě rozvádí teplo rovnoměrně po celé nádobě,“ dodala paní Hana.

Jak to, že dráty na nádobí nezrezly? „Sdrátované nádoby se myly v potoce nebo ve škopku bez jaru či jiných chemikálií jen ve vodě a říční písek se používal jako drátěnka. Když hrnek či mísu umyli, hned je postavili na vytopená kamna. Když uschly, vzali hadřík, nanesli na něj včelí vosk nebo sádlo a dráty potřeli. Měli tak vše zakonzervované a nic nerezlo,“ vysvětlila drátenice.

Nádobím neoplývali

Naši předci zrovna nádobím neoplývali. „Třeba u nás na vesnicích Chodska měli jeden hrnec zvaný sádlák, jeden hrnec na polévku, jeden pekáč na buchty a každý v domácnosti měl svůj vlastní hrnek. To bylo většinou vše. Proto byl o práci dráteníků takový zájem,“ vysvětlila paní Hana.

Nejen, že opravovali nádoby, ale ze zbytků drátu vyráběli i naběračky na knedlíky, pastičky na myši a věšáky.

Fotogalerie
11 fotografií