Bruno má doma služně vybavenou dílnu a odlil ho na zahradě. Pomáhala mu maminka Dita (47) a děda Petr (75). Bruno si nejdříve musel vyrobit ze speciálně upravené hlíny formu na zvon.
„Skládá se ze tří částí. První je tzv. jádro. Na něj jsem nanesl několik vrstev hlíny, což je druhá část formy. Tomu se říká falešný zvon. Přidal jsem vosk a opět další hlínu. To je třetí část formy tzv. vnější profil zvonu,“ popsal Bruno.
Zrození zvonu
V tu chvíli si zvon nebyl příliš podobný. Vypadal jako cosi opleskané blátem, a to dal Bruno do pece vypálit. „Zahřátím vosk vytekl, formu jsem rozebral, vyjmul jsem model zvonu, očistil ho, opět složil a zakopal do země. Mezi jádrem a formou vznikla dutina, kam jsem nalil roztavený bronz,“ popsal Bruno.
Zvon v zemi chladl 24 hodin, než ho školák vykopal. Očistil ho od zbytků hlíny, dobrousil a opískoval. „Nakonec jsem ho napatinoval, aby měl tmavší barvu a bylo hotovo,“ popsal Bruno. Zvon je vysoký 20 cm a váží 7 kg.
O budoucnosti má jasno
Školákovi se tak povedl husarský kousek. Po více než sto letech byl díky němu v Plzni opět odlit zvon. „Poslední zhotovila zvonařská rodina Pernerů v první čtvrtině 20. století,“ uvedl Bruno. Starobylé řemeslo tak ve městě zaniklo.
Teď je šance, že se Plzeň opět vrátí na zvonařskou mapu světa. Tomuto umění se chce věnovat právě Bruno. „Rád bych šel na střední uměleckou školu. Ideální by byl obor umělecké zpracování kovů. Pak bych si tady v Plzni otevřel vlastní dílnu na výrobu zvonů,“ má jasno.
Podmanivý zvuk
Školáka už od malička zvony fascinovaly. „Ihned jak začaly bít, Bruno zbystřil pozornost a otáčel hlavu za jejich zvukem. To byl ještě v kočárku,“ řekla maminka Dita. Od svých osmi let pak Bruno věnuje svůj volný čas zvonům.
„Chodil jsem všude po městě, kde byly. Nikam k nim se nesmělo, jen na věž katedrály sv. Bartoloměje. Zvony tam jsou gigantické. Největší má skoro 5 tun a to mě uchvátilo,“ vzpomínal Bruno.
První zvonění
Když bylo Brunovi 11 let, poprvé sám rozhoupal kostelní zvon. Svatou Annu, jeden z menších zvonů katedrály sv. Bartoloměje, tenkrát převezli a umístili na věž Františkánského kostela.
„Zjistil jsem, že na něj nikdo nezvoní. Šel jsem za knězem a řekl mu, že to budu dělat. Dal mi lano do ruky a řekl: Zvoň! Viděl, že to umím. Přidal jsem ještě čtvrthodinovou přednášku o zvonech a on mě hned vzal,“ řekl Bruno.
Bruno je také jedním z nejmladších zvoníků v ČR. Každou neděli ráno v 7.45 hodin rozeznívá právě svatou Anna, která váží 450 kg, na věži Františkánského kostela. „Zvoním pět, o svátcích i deset minut. Už se těším na Vánoce. Třeba na Štědrý den jdu na věž třikrát,“ nemůže se dočkat Bruno.
VIDEO: Pět kostelních zvonů, které nacisté ukradli za druhé světové války, se vrátí do pěti moravskoslezských farností. (duben 2024)
Pět kostelních zvonů, které nacisté ukradli za druhé světové války, se vrátí do pěti moravskoslezských farností. Michal Charbulák
