„Cimbál stál v pokoji, měla jsem ho stále na očích. Jeden osudný den jsem se odhodlala vzít si do rukou paličky a zkusit si to. Děda měl radost. Začal mi pomáhat, učit základy a také o nástroj pečovat,“ líčila mladá dívka, která se právě dostala na konzervatoř v Kroměříži.
Podle ní je cimbál zvláštní a zajímavý už jen tím, jak vypadá. „Většina lidí, když vidí tolik strun, si myslí, že hrát na něj, je moc těžké. Mně to tak nepřijde. Možná i proto, že mě baví. Za kytaru bych ho nevyměnila,“ vykládala Johana s tím, že bohužel nástroj do žádaného pouzdra přes rameno nesbalí. „To je jediná nevýhoda. Sama ho neunesu,“ dodala se smíchem. Cimbál má 133 ocelových strun a z toho je 53 opřádaných měděným drátem a 80 holých.
Vše bylo čínsky
Johana zatím neuvažuje, že by se hrou na cimbál živila. Chce to brát jako koníček a jezdit s kapelou, ale kdo ví. „Učitelé i rodina mi moc fandí.“ Čínský festival byl pro ni obrovský zážitek. Už jen proto, že poznala nepřeberné množství cimbálů.
Cimbalistka Johanka Demlová (15) z Nového Jičína vyhrála soutěž v Číně. archiv J. Demlové
„Byly naprosto rozdílné a nevěděla bych si s nimi rady. Například čínský yanggin má jinak uspořádané struny a je mnohem menší,“ popsala.
Na svůj úspěch je pyšná. „Zlato jsme dostaly dvě ve své věkové kategorii, ale od kolika do kolika let, netuším. Všechno se odehrávalo a bylo psané v čínštině i diplom,“ poznamenala dívka, kterou na soutěž poslala sama kroměřížská konzervatoř poté, co udělala úspěšně talentové zkoušky.
Přes 400 muzikantů
Johanka Demlová se v Číně stala součástí skupiny 423 muzikantů, kteří se zapsali do Guinessovy knihy rekordů tím, že hráli všichni společně na cimbály. „Před odjezdem nám poslali skladbu. Naučila jsem se noty, o čem byla, netuším, slova byla opět v čínštině. Když jsme ji hráli, ani jsem v tom početném davu neslyšela, jak zní, ale pak jsem zhlédla video a musím říct, že se to povedlo,“ pochlubila se mladá cimbalistka.
Podle učitele hry na cimbál ze Základní umělecké školy v Novém Jičíně Marka Čípa je Johanka výjimečná ve své pracovitosti, skromnosti i pokoře. „Vidím ji jako velkou muzikantku. Děda a teta jí dali dobrý základ a díky tomu všechno funguje, jak má. Trénuje dvě až tři hodiny denně někdy až 6 krát týdně,“ doplnil Číp.
Cimbálový boom
Hra na cimbál zažívá v posledních letech velký boom. Nástroj se dříve uplatil hlavně v cimbálových kapelách, ale dá se na něj zahrát prakticky jakákoliv skladba.
„Pro děti je cimbál lákavý. I když nejde o buben, přesto dostanou do rukou paličky. Třeba v Odrách, v Bystřici pod Hostýnem, v Ostravě, v Kroměříži a vůbec na Jižní Moravě jsou kurzy na cimbál plné,“ řekl ještě Číp.
