Bezpečné bruslení více lidí snese minimálně 18 cm silný led. Ten se vytvoří až po několika mrazivých dnech s teplotami alespoň minus 15 stupňů Celsia. Pod sněhem led promrzá pomaleji.
„Nebezpečná jsou hlavně místa, kde v rybníce proudí voda, zejména tedy u přítoků vody do rybníka a kolem výpusti a přepadu,“ řekl Martin Gregar ze Správy veřejného statku s tím, že hladina tam často ani při nižších mrazech vůbec nezamrzne.
Hlavně opatrně
„V Boleváku může být led nestabilní i vzhledem ke stoupající hladině. Hlavně první led, který láká zejména děti, bývá zrádný,“ uvedl náměstek primátora Aleš Tolar. Lidé by tak měli myslet na svoji bezpečnost a zbytečně neriskovat.
„Doba, kdy se z Boleváku v zimě těžily vagony tlustého ledu k chlazení piva je dávno pryč. I ostatní naše rybníky v posledních letech zamrzají jen zřídka a led bývá tenčí,“ doplnil Tolar. Na led by také nikdo neměl chodit sám. Kdyby se cokoli stalo, může být přítomnost druhého na místě klíčová pro záchranu.
Vychytávky dálkových bruslařů
Své vědí o tenkém ledu dálkoví bruslaři. Nedílnou součástí jejich výbavy je vodotěsný batoh se suchým oblečením, píšťalka a dva kovové vyprošťovací bodce s rukojetí. Právě ty jim v případě, že by se pod nimi prolomil led, pomohou vytáhnout se zpátky na něj.
Hodí se také delší hůl na prozkoumání ledu. Čím vyšší tón led při úderu holí vydá, tím je slabší. Místa, kde jsou v ledu pukliny či pod něj vytéká voda z nějakého přítoku, pak bruslaři s respektem objíždějí.
VIDEO: Strážníci v Brně měřili tloušťku ledu.
