Obžalovaný tvrdí, že chtěl na Ukrajině začít nový život. Na sociální síti se seznámil s Natašou z Doněcka, psali si pomocí překladače, a v červenci 2015 za ní odletěl. Podle obžaloby se pak stal vojákem na straně separatistů území Doněcké a Luhanské oblasti.

„Nechal se vyškolit, vyzbrojit a vystrojit organizovanými ozbrojenými složkami těchto struktur, a následně se aktivně podílel se na různých vojenských úkolech jako práce v rozvědce, strážní služba, hlídkování v určených oblastech a rovněž se zapojil do bojů s ukrajinskými jednotkami bránícími svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny se záměrem způsobit jim zranění či smrt,“ uvedl státní zástupce Martin Bílý.

Obžalovaný: Byl jsem civil

Lukáš N. vypovídal, že po příletu ho Nataša vzala do kavárny, kde ho její známí přemlouvali, že se v armádě bude mít dobře. „Souhlasil jsem s tím, že bych to vzal jako civilní zaměstnanec, nechtěl jsem střílet do lidí. V kasárnách jsem odevzdal pas. Jednou jsem zkusil střílet ze samopalu, ale nešlo mi to. Nastoupil jsem do kuchyně,“ tvrdil Lukáš.

Z kasáren prý nesměl odejít, výplatu měl slíbenou 10 tisíc rublů měsíčně. „Dali mi vojenskou sportovní uniformu, vybavení pro práci, koště, lopatku, žil jsem v kasárnách, ale odděleně od vojáků. Občas byla slyšet střelba, já se považoval za civilistu, zaměstnala mě armáda Novoruska, ale nic jsem nepodepsal. Věděl jsem jen zběžně, proč se válčí,“ popisoval obžalovaný s tím, že ze slíbené výplaty neviděl ani kopějku.

Roztrhaná těla

Po třech měsících bez peněz prý chtěl odejít. „Nabídli mi ale odchod do Luhanska. Tam jsem dělal stejné práce, ale starší vojáci se mi smáli. Po útoku na kasárna, když jsem viděl roztrhaná těla, chtěl jsem pryč. Do bojů jsem se nezapojil. Vrátil  jsem se do Doněcka, a tam jsem zjistil, že se ztratil můj pas a někdo na něj pobírá můj plat,“ vzpomínal obžalovaný.

Konec vztahu a návrat

Vztah s Natašou mezi tím vyšuměl. Když neměl peníze, její návštěvy v kasárnách řídly, až ustaly úplně. „Pak mi jeden voják řekl, že koketovala s jiným, a že za peníze tahá chlapy do armády. Tak jsme se rozešli,“ popsal Lukáš.

Nakonec mu rodina z Čech poslala peníze, aby se mohl vrátit. „Kamarád mi slíbil, že mě za úplatek převedou Čečenci. Odvezli mě do Rostova na Donu, posadili na autobus do Moskvy. Tam jsem vyhledal naše velvyslanectví, dostal pas a odletěl domů,“ popsal Lukáš.

Jen jsem machroval

Hájil se, že nevěděl, že služba v cizí armádě je trestný čin. „Neúčastnil jsem se bojů,“ uvedl. Obžaloba má ale k dispozici fotky z jeho mobilu, kde se zbraní pózuje v uniformě Novoruska. „Půjčil mi to kamarád Slovák. Chtěl jsem machrovat, aby mě obdivovali. Nechtěl jsem říkat, že jsem jen škrábal brambory a kopal latríny,“ tvrdil Lukáš.

Existuje i video, ve kterém se při rozhovoru poskytnutém ruské televizi prezentuje jako voják. „Přijela taková blonďatá reportérka, dostal jsem dva tisíce rublů, půjčili mi výstroj. Co jsem říkal, ale nebyla pravda,“ popsal obžalovaný.

Psychické problémy

Uvedl, že po návratu do Čech měl psychické problémy kvůli prožitým rvačkám se staršími vojáky a bombardování. Podle lékařské zprávy z psychiatrie ale tvrdil, že osm měsíců bojoval na Ukrajině, byl zraněn a léčil se v polní nemocnici.

„Není to pravda,“ oponoval Lukáš N., kterého k soudu přišla podpořit manželka se dvěma dětmi. Soud bude pokračovat v únoru výslechy svědků.

VIDEO: Státní zástupce Martin Bílý u Krajského soudu v Plzni po výpovědi Lukáše N.

Video
délka: 00:26.17

Státní zástupce Martin Bílý u Krajského soudu v Plzni po výpovědi Lukáše N. (26), obžalovaného z teroristického útoku. Romana Vébrová