Začátkem dubna rada města rozhodla, že se zažádá o prohlášení pěti vzácností z městského archivu za národní kulturní památky. „Na konci května jsme žádost podali u archivní správy ministerstva vnitra a za dva měsíce nám přišlo schválení,“ řekl vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála.

Video
délka: 01:19

Plzeň se chlubí historickými skvosty, má pět nových archivních kulturních památek. Zbyněk Schnapka, hudba: Tapestry, Studio Fontána, spol. s r.o.

Archivní kulturní památkou se tak stal Osecký žaltář, tedy kniha žalmů z druhé poloviny 13. století. Tvoří ji celkem 142 pergamenových listů o rozměrech 18 x 25 cm. Kniha je bohatě iluminována a obsahuje deset celostránkových vyobrazení z Kristova života.

Další je nejstarší pečetidlo neboli typář. Přesný rok jeho zhotovení není známý. Pochází z období kolem roku 1300. První otisk tohoto pečetidla se dochoval na listině ze 17. dubna 1307. Pečetidlo je také součástí současného městského znaku.

Dvě erbovní privilegia, první papeže Pavla II. z roku 1466 obohatilo městský znak o dvě pole. V jednom jsou zlaté papežské klíče a v druhém je zbrojnoš držící polovinu černého orla. Privilegiem papeže Řehoře XIII. z roku 1578 získala Plzeň do znaku zlatý kříž na zeleném trojverší s latinským nápisem »V tomto znamení zvítězíš«.

Dále jde o soudní knihu, tzv. Liber judicii z let 1407 až 1411. Jedná se o nejstarší, latinsky psanou soudní knihu, která se nachází ve fondech Archivu města Plzně. Jsou zde zachyceny výslechy svědků trestních činů, výpovědi ručitelů a zapsaná jednání před městským soudem.

A na závěr soubor čtyř zlatých bul vydaných pro město Plzeň. První je z roku 1434 od Zikmunda Lucemburského. Městu garantuje např. osvobození od královské berně a stvrzuje další privilegia jako náhradu za újmy utrpěné za husitských válek. Druhá bula Ferdinanda I. Habsburského z roku 1547 potvrdila Plzni všechna její privilegia získaná za Zikmunda. Ocenil tím věrnost katolické Plzně, která při 1. stavovském povstání stála na jeho straně. Zikmundovu Zlatou bulu Plzni potvrdili ve formě zlaté buly roku 1567 Maxmilián II. a v roce 1627 Ferdinand II. Habsburský.

„Jsme hrdi na to, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a město vlastní tyto historické skvosty. Plzeň dosud měla jedinou archivní kulturní památku, a to rukopis hry L. K. Tyla Fidlovačka z roku 1834,“ řekl náměstek primátora Martin Baxa.

Celý název hry je Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Ve hře slepý houslista Mareš zpívá píseň Kde domov můj, která se později stala národní hymnou. Poprvé byla hra uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze a jako kniha vyšla poprvé v roce 1877.

Veřejnost si bude moci všechny tyto historické skvosty prohlédnout už brzy v mázhausu plzeňské radnice. Tady budou vystaveny od 16. listopadu do 7. prosince.  

Fotogalerie
20 fotografií