Podle ředitele společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna Michala Tomáška to zřejmě prodlouží plánované rekonstrukce areálu. „S prohlášením areálu památkou problém nemáme, už nyní jsme byli pod drobnohledem a hlásili rekonstrukce památkářům. Očekávám, že nyní bude nutné opravy plánovat více dopředu,“ uvedl Tomášek.

V areálu, který Pohřební a hřbitovní služby města Brna vlastní, se chystá rekonstrukce dlažby před krematoriem. Bude nutné například bádat v archivech a zjistit, jak místo vypadalo původně. Pohřební a hřbitovní služby města Brna plánují také rekonstrukci kanalizace nebo kremačních pecí, které jsou v areálu tři. Podle Tomáška se mohou některé opravy prodražit, například repasí některých původních prvků.

Hlavní rekonstrukci zhruba za 40 milionů korun má už areál za sebou. Skončila v roce 2014 a upravovalo se při ní parkoviště a stavěly obchodní a hospodářské prostory. Areál pochází z první republiky a je spojený s architektem Arnoštem Wiesnerem.

Náročnost oprav památkově chráněných objektů potvrzuje i ředitel Správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula, který má ve správě obřadní síň ve stejném areálu. Ta je určena pro klasické obřady, které nejsou žehem, a jejím architektem byl Bohuslav Fuchs. „Na každou opravu potřebujeme souhlas památkářů. Nic neblokují, ale vyřizování je delší. Nyní chceme udělat stříšku, aby lidi chránila před deštěm, a vyřizování trvalo pět let,“ uvedl Šamšula.