Roman Míček pracoval 15 let v tamní obří sklárně kdysi slavného Crystalexu. Když zkrachovala, dal se na dráhu živnostníka a otevřel si Sklářskou huť TOMI. Fungovala nepřetržitě 20 let, než přišla její zkáza v podobě pandemie a růstu energií.

„Náklady vyskočily do astronomických výšin. Přes to, že jsem vytvářel sklo dnem i nocí, musel jsem za sklárnou zamknout dveře. Výroba nedávala žádný smysl. Odjel jsem do USA, kde jsem dřel a vydělával na znovuotevření,“ říká Roman Míček.

Vybavení do rukodělné dílny zakoupil jako mladý Daniel Krzyżanek v belgických Antverpách.
Ostrava Šperkař Daniel z Třince: Kvalitní kousek? Milion korun a 120 hodin práce

Mnoho zakázek

Sklářskou pec opět rozžhavil před rokem, a znovu se pustil do výroby pro turisty vyhledávaného zeleného lesního skla. „Nestíhám s kolegou vyrábět. Zakázek máme obrovské množství, je vidět, že byl po našich unikátech z Jeseníků velký hlad,“ potvrzuje Míček.

Video se připravuje ...

Historické poháry, korbele či vázy vyrábí ze střepů, dovážených z jihomoravských Vizovic. „Odpadové čiré střepy rozpustíme v pánvi v peci a obarvíme je. Střepy denně přikládáme, přes noc je tavíme, ráno je promícháváme. Provoz jede celý den nepřetržitě,“ popisuje výrobu sklář.

Vrbenský sklář říká, že sklo je stejné jako žena: Je krásné, podněcuje fantazii, je tajemné, ale také tvrdohlavé a neposlušné.

Miroslav Panuška (27) ukazuje medaili ze soutěže v Anglii. Skončil na osmém místě.
Plzeň Řezník jako prapradědeček: Miroslav (27) patří mezi nejlepší na světě!

Za lesním sklem byl blesk

Základem lesního skla je fulgurit, tavený písek z pouští, do kterého uhodil blesk. Objevili ho v Mezopotámii zhruba 3 500 před naším letopočtem a využili jej jako glazuru na kamenné a keramické korále. Po staletích se začalo sklo tavit i na našem území.

„Předchůdci v naší oblasti vyráběli zelené sklo proto, že z něj ještě neuměli vyseparovat jeho bílou variantu. Typické kromě barvy jsou pro něj bublinky jako znaky nedokonalosti tavby,“ vysvětlil Roman Míček.

Sběratel Ladislav Lunga má ve své sbírce přes 3000 kusů různých součástí krojů především z Kyjovska.
Brňané Ladislav (63) z Milotic má doma má 3000 krojů! Uchovává kyjovskou tradici

V Čechách od 17. století

Zelené sklo živilo skláře v tuzemsku od renesance a bylo běžným užitkovým a nápojovým sklem u šlechty i u nižších stavů na venkově. „Džbány, sklenice, ale i číše sloužily zejména na pivo a víno,“ uvedl sklář Roman Míček.

Skláři také nechávají nahlédnout do své „kuchyně“. Exkurzi i s výkladem si můžete domluvit na čísle 728 359 989. Otevřeno je tu ve všední dny od 8 do 16 hodin.

Fotogalerie
9 fotografií